Přesně před jednapadesáti lety musela armáda na náměstí Republiky krotit davy, které se hnaly za vidinou západního stylu nakupování do obchodního domu Kotva. Dnes nabízí kdysi nejmodernější obchodní dům v zemi zcela jiný pohled. Brutalistická ikona Prahy je obehnaná lešením, uvnitř zeje prázdnotou a termín jejího znovuotevření se opět posouvá. Rekonstrukce unikátního díla manželů Machoninových se mění v maraton, jehož cíl je v nedohlednu.
Švédská rychlost a česká normalizace
Psal se 10. únor 1975, když se poprvé otevřely dvěře Kotvy. Socialistický režim potřeboval ukázat, že dokáže zajistit konzum na úrovni, a tak stavbu svěřil švédské firmě Sial. Seveřané nasadili tempo, na které nebylo československé hospodářství zvyklé. Obchodní dům vyrostl za necelých třicet měsíců. Výsledkem byla pátá největší prodejní plocha v Evropě, kde dva tisíce zaměstnanců obsluhovaly až 75 tisíc zákazníků denně.
Slavnostní stříhání pásky si uzurpoval vedoucí tajemník městského výboru KSČ Antonín Kapek. Vedle něj stál ministr obchodu, ale pro ty nejdůležitější osoby místo nezbylo. Autoři stavby, architekti Věra a Vladimír Machoninovi, se ceremoniálu účastnit nesměli. Režim je v době normalizace uvrhl v nemilost a jejich jména měla být zapomenuta, přestože stvořili dílo, které historik architektury Zdeněk Lukeš později zařadil na špičku tuzemské socialistické architektury.
Včelí plástve na náměstí Republiky
Genialita Machoninových spočívala v tom, jak se vypořádali se složitou parcelou. Zvolili půdorys tvořený šestiúhelníky, který připomíná včelí plástve. Toto řešení jim umožnilo maximálně využít prostor a zároveň stavbu citlivě zasadit do historické zástavby Starého Města. Fasáda z tmavého plechu a specifické konstrukční prvky dělají z Kotvy učebnicový příklad brutalismu.
„Jedná se o takzvanou brutalistickou architekturu s vlivem dobového metabolismu. V půdorysu se opakuje geometrické schéma šestiúhelníku a konstrukčně je to velice zajímavé řešení,“ uvedl k budově architekt Ondřej Fiedler pro ČT24. Právě tyto ikonické prvky, včetně betonových komunikačních věží, musí zůstat zachovány i během současné proměny. Památková ochrana, kterou Kotva získala definitivně v roce 2019, nedovoluje investorovi s vnějším vzhledem experimentovat.
Místo nákupů boj s karcinogenem
Současný stav budovy má k lesku ze sedmdesátých let daleko. Vlastník objektu, společnost Generali Real Estate, původně plánoval dokončení rekonstrukce na konec roku 2027. Realita je však střízlivější. Komplikace spojené s odstraňováním nebezpečných materiálů posunuly termín znovuotevření až na rok 2028. Dělníci museli z útrob budovy vynosit stovky tun azbestu, který byl součástí původních boletických panelů.
„Sanace takto rozsáhlého a technicky komplexního objektu představuje dlouhodobý proces, který vyžaduje systematický přístup, pečlivé plánování a koordinaci mnoha subjektů,“ uvedla pro Drbna.cz Jana Vrábelová za Generali Real Estate.
Až se Kotva za dva roky znovu nadechne, nebude už jen chrámem konzumu. Plány počítají s kancelářemi v horních patrech a luxusními obchody ve spodní části. Zda si i v nové éře udrží svou duši, nebo se stane jen dalším sterilním administrativním centrem, ukáže až rok 2028.
