Zkáza Titanicu je dosud nejhorší námořní katastrofou historie a 1. září 1985 došlo k jednomu z největších objevů v dějinách oboru podmořského výzkumu. Právě v ten den totiž oceánograf Robert Ballard spatřil na obrazovkách výzkumné lodi Knorr první snímky vraku Titanicu. Byla to revoluce hned v několika směrech.
Věda a válka
Motivace k objevu i jeho dopady měly více linií. V první řadě se nejednalo jen o výsledek vědecké zvědavosti. Ballardova mise byla totiž přísně tajnou operací studené války. Ballard sám byl dle CBS News nejen oceánografem, ale i důstojníkem amerického námořnictva, který už měl za sebou množství takových projektů.
Po roce 1982 si konstruoval vlastní dálkově řízenou ponorku, měl ale problém sehnat na ni finance. Obrátil se tedy právě na námořnictvo s tím, že najde vrak Titanicu. Armáda nakonec souhlasila, ale měla podmínku. Ballard použije vybavení a prostředky k nalezení dvou amerických jaderných ponorek, Threshera a Scorpiona. Ty se ztratily už v 60. letech.
Přísně tajné
Věc měla ale základní háček, že všechno muselo zůstat v naprosté tajnosti. „No tak řekněme světu, že jdu po Titanicu,“ vybavil si Ballard jeden z rozhovorů s vedením v rozhovoru z roku 2018. Vznikl tedy společný projekt Wood Hole Oceánografického Institutu, Francouzského Národního Institutu pro oceánografii, to vše financováno americkým námořnictvem. „Bylo mi řečeno, že jakmile najdu jaderné ponorky, můžu si dělat, co chci,“ cituje vědce web CNN Prima News.
Rekordně krátká doba
Když se týmu podařilo najít tolik chtěné ponorky, zbývalo z rozpočtu už jen dvanáct dní. Ballardovi ovšem trvalo nalezení Titanicu jen osm. Poté uváděl, že „sledovat trosky“, což už mu pomohlo u ponorky Scorpion. Když byli 1. září v jednu ráno v hloubce 3,7 kilometru, objevil se jeden z lodních kotlů, což potvrdilo nález vraku.
„Slíbili jsme, že z lodi nikdy nic neodneseme a budeme s ní jednat s velkým respektem,“ uvedl badatel. Klíčem k úspěchu se stalo právě dálkově ovládané vozidlo Argo s kamerami a světlem. Systém dokázal dle Britannicy vysílat živé video z hloubky skoro čtyř kilometrů. „Když jsme hledali Titanic, bylo to poprvé, co jsme představili tento druh technologie.“
Hledání pole trosek
Během mise s ponorkami zjistil Ballard klíčovou skutečnost. Zatopené lodě nebo potopené objekty obecně neleží na dně vod v kompaktním vraku jako z filmů. Výsledkem potopení je obrovské pole trosek, které se táhne i dva kilometry. To se stalo základem jeho další strategie a ovlivnilo další vývoj samotného oboru.
Klub rváčů: Kultovní twist vznikl na poslední chvíli, Pitt měl plný přívěs filmů pro dospělé a další perličky z natáčení
Vyloučení „hlušiny“
Štěstí se na Ballarda usmálo po týdnu. Francouzi už předtím pomocí sonaru SAR vyloučili 75 % prohledávané oblasti, takže Ballard pokračoval s Argem v mnohem menším prostoru. A po půlnoci se zadařilo.
Poslední chvíle lodi
Do roku 1985 se mělo za to, že se Titanic potopil v jednom kuse. Až Ballardovy záběry ukázaly rozlomení na dvě části. Byla tak potvrzena svědectví přeživších, že se loď lámala, současně analýza nýtů vyvrátila teorie o nízké kvalitě použitých materiálů.
Stav vraku se od momentu objevu dramaticky zhoršuje. V roce 2010 na něm další badatelé objevili bakterie, které požírají celou ocelovou konstrukci. Vědci odhadují, že Titanic by mohl úplně zmizet už kolem roku 2030. Častější průzkumy v ponorkách a robotických sondách s sebou bohužel přinášejí další poškození některých částí, jako jsou zábradlí nebo kormidlo, a exponované interiéry se rozpadají rychleji než dřív.
Na druhou stranu, moderní technologie dnes umožňují vytvořit trojrozměrné digitální mapy a scany vraku v dosud nebývalé kvalitě, tak mohou výzkumníci dokumentovat jeho stav bez fyzického zásahu a zachovat jeho podobu pro budoucí generace.
Účastníci zájezdu: Moře mělo třináct stupňů, Jastrabana museli bělit, Chorvatsko v Itálii a další perličky z natáčení
Zdroje: CBSNews, WHOI, CNNPrimaNews, Britannica, Plavidla
