Preventivní prohlídky nejsou u nás povinné a mnozí si říkají, že když nic nebolí, není co řešit. Výsledkem je, že víc než půl milionu Čechů nemá vůbec žádného praktického lékaře. Nejvíc se z péče vytrácí mladí. A zdravotní systém má problém.
Mladí mizí z ordinací
Podle Ministerstva zdravotnictví chybí v systému přes 554 tisíc dospělých pacientů, kteří nejsou nikde registrovaní. A není to tím, že by nebylo kam jít. V Česku působí kolem 4 500 praktiků, každý má v péči v průměru 1800 lidí. Přesto si stále víc Čechů cestu k lékaři nehledá.
„Lidé mají pocit, že pokud je nic netrápí, nemá smysl chodit na prohlídky,“ říká Martina Bábová, praktická lékařka z kliniky Venova. „Do ordinace je přivede až potřeba potvrzení pro zaměstnavatele nebo řidičák. Prevence je na posledním místě.“
A když už se někdo objedná, často přichází pozdě. Lékaři se pak setkávají s pacienty, jejichž zdravotní problémy mohly být zachyceny roky předem. Jenže lidé se buď bojí výsledků, nebo zkrátka nechtějí ztrácet čas. „Někteří si raději řeknou, že co oko nevidí, to srdce nebolí,“ poznamenává Bábová.
Na prohlídku? Až když začne být zle
Zejména mladí lidé tvoří skupinu, která prevenci zcela vynechává. Po ukončení péče u pediatra si často nenajdou nového lékaře pro dospělé. Žádné potíže nemají, a tak to neřeší. Až do chvíle, kdy je pozdě. „Bez praktického lékaře zůstávají klidně i několik let. V lepším případě je k registraci donutí zdravotní problém, v horším skončí rovnou na pohotovosti,“ popisuje Bábová realitu.
Změna přichází obvykle až s věkem. Kolem čtyřicítky začíná být vlastní zdraví tématem, kterému lidé věnují víc pozornosti. Do té doby je prevence na okraji zájmu. Přitom samotná prohlídka nezabere víc než půl hodiny. Lékař se pacienta zeptá na zdravotní historii, odebere krev, změří tlak, zkontroluje sluch a zrak, natočí EKG. Pokud je potřeba, naváže dalšími vyšetřeními.
„Zdravý pacient by měl na prevenci přijít jednou za dva roky. Pokud najdeme jakoukoli odchylku, objednáme ho dřív,“ vysvětluje Bábová.
Mladá krev na Primě odstartovala dramaticky a rozdělila diváky. Půlka tleská, druhá zatím váhá
Praktici stárnou, mladí lékaři nestačí
Na problémy pacientů se ale vrství i potíže samotných lékařů. Praktiků je málo, a navíc stárnou. Podle statistik byl průměrný věk všeobecného praktického lékaře už před dvěma lety 55,6 roku. A v příštích deseti letech jich odejde do důchodu víc než polovina. „To je alarmující číslo. Mladí lékaři, kteří by je mohli nahradit, do systému přicházejí pomalu a v malých počtech,“ upozorňuje Anton Karalko, vedoucí lékař kliniky Venova.
Důvod? Cesta k vlastní ordinaci je běh na dlouhou trať. Šest let studia, následná povinná praxe a tři roky specializační přípravy. Teprve poté může lékař složit atestaci a otevřít vlastní praxi. „Je to dlouhý proces. A během něj řada absolventů odchází do nemocnic nebo do zahraničí,“ říká Karalko.
Situace je nejkritičtější v regionech jako Ústecký, Jihomoravský nebo Plzeňský kraj. Tam je nedostatek praktiků už dnes. Pacienti čekají dlouho, ordinace praskají ve švech a mladí nemají kde začít.
Pondělní Ulice: Luděk v úzkých, špionážní akce, odmítnutí a Blanka to nezvládá
Zdroje: MZD, Klinika Venova
