Většina dospělých lidí to nejspíš zná. Dokončíte školu a stojíte na prahu nové životní kapitoly, a tou je nástup do pracovního procesu. Předtím, než do zaměstnání nastoupíte, však musíte zpravidla absolvovat pracovní pohovore, na kterém se obě strany mohou poprvé setkat a po rozhovoru a zodpovězení nejrůznějších otázek se rozhodnout, zda si nakonec plácnou či nikoliv. Jak u pracovního pohovoru uspět a jaké otázky by z úst personalisty nikdy neměly vyjít?
Jak se připravit na pohovor
Možná znáte ten zvláštní pocit, když poté, co jste na různá místa rozeslali své životopisy, zazvoní váš mobilní telefon a na druhém konci se ozve milý personalista, který vás pozve na pracovní pohovor. Na to jste přece celou dobu čekali! Najednou se vás však může zmocnit pocit nervozity a nejistoty. Jste připraveni na všetečné otázky potenciálního zaměstnavatele? A čím byste ho mohli naopak oslnit, aby si nakonec vybral právě vás?
Pokud chcete v očích personalistů či potenciálního budoucího šéfa zazářit, je předně dobré si nehrát na něco, co skutečně nejste. Rozhodně při pohovoru nelžete a nepřikrášlujte si své zkušenosti a dovednosti. V práci by se na to nejspíš velmi rychle přišlo, což by pro vás rozhodně nebylo dobré.
Než na místo vyrazíte, je dobré nepodcenit také oblečení či váš vzhled. Nemusíte přijít v obleku, vždy záleží na tom, o jakou pozici se ucházíte. Rozhodně ale volte outfit, který je čistý, vkusný, není vyzývavý a jasně ukazuje váš profesionální přístup. Co se týče vzhledu, nezapomeňte, že méně je více, a to platí například také o použití výrazných parfémů. Zkrátka se snažte působit upraveně a vkusně.
Neverbální komunikace
Důležitý je v každém případě také první dojem, v němž hraje velkou roli také neverbální komunikace. Už stiskem ruky se toho hodně pozná, vyhněte se „leklé rybě“ a rozhodně se svému budoucímu zaměstnavateli nesnažte ruku rozdrtit. Určitě přijďte včas, i krátké zdržení v takovém případě o něčem vypovídá. Pokud už se vám nějaké drobné zpoždění nevyhne, nebojte se včas zvednout telefon, omluvit se a účastníky schůzky informovat o tom, že přijdete později. Při samotném rozhovoru se pak snažte dívat do očí tomu, s kým právě hovoříte. Úsměv vám také rozhodně neuškodí.
Samotný pohovor je pak vhodné nechat vést personalistou či potenciálním nadřízeným. V žádném případě jim neskákejte do řeči, aktivně poslouchejte, na co přesně se vás ptají a zkuste nemluvit příliš rychle. Na samotné otázky odpovídejte po pravdě, nadřízený si vás totiž u pohovoru může z dané problematiky tak trochu vyzkoušet a rozhodně by nebylo příjemné nechat se nachytat.
Pokud chcete zazářit, ptejte se
Naopak, pokud chcete zazářit a své budoucí zaměstnavatele oslnit, můžete být při pohovoru proaktivní a ve chvíli, kdy se vás zeptají, zda máte nějaký dotaz i na ně, není na škodu, když jim položíte otázku, která jasně ukáže, že jste si o jejich společnosti něco dopředu zjistili.
Daniela Hůlku navštívil zesnulý otec, Slávek Boura se setkal s poltergeistem. I další slavní mají podobné zážitky
„Prostudujte webové stránky firmy, zamyslete se nad tím, co firmě můžete nabídnout,“ poradila Eva Kramešová z personální agentury Hays v rozhovoru pro iDnes. V každém případě se ale na něco zeptejte, jinak by to totiž mohlo vypadat, že nemáte o pozici dostatečný zájem.
Otázky, které by neměly padnout a jak na ně reagovat
U pracovního pohovoru bohužel někdy můžete dostat i otázky, které by v žádném případě zaznít neměly. Personalista ani nikdo jiný, kdo je přítomen u pohovoru, by se neměl zeptat na váš rodinný stav, kolik máte dětí, zda plánujete odejít na mateřskou apod. Tabu jsou také otázky na víru a politickou orientaci.
Pokud přece jen zažijete situaci, kdy některá z těchto diskriminačních otázek zazní, v podstatě na ni nemusíte odpovídat, nikdo totiž nemá právo tyto informace zjišťovat. „Tato otázka samozřejmě není v pořádku, je takzvaně diskriminační, a na takovou otázku v podstatě nemusíte odpovídat. Protože odpovídat máte jen na otázky, které se týkají bezprostředně samého výkonu práce,“ popsala pro Radiožurnál kariérní poradkyně Blanka Junová.
„Je dobré uvědomit si, proč se na to zaměstnavatel ptá. Bojí se, že tam nebudeme? Jaké má obavy? Pak je dobré začít dialog ohledně těch důvodů, proč se ptá. Nemusím přímo odpovědět, ale zeptat se: Proč vás to zajímá? Jak to souvisí s výkonem práce?“ dodala.
Jiří Sovák a archivy StB: Celý život tajil obvinění ze smrtelné nehody. Za stejnou věc zavrhl svého syna Schmitzera
Zdroje: autorský text, radiozurnal.rozhlas.cz, idnes.cz, finance.cz
