Dnes ráno na Nova Cinema běžel dokument o fenoménu Policie Modrava a herec Jan Pohan (†84), kterého si všichni pamatujeme jako dabingového krále nebo hajného Antoše, si v tomto kriminálním hitu prožil svou vlastní smrt nanečisto. A co je na tom nejděsivější? Zubatá si pro něj přišla jen chvíli poté, co padla poslední klapka jeho seriálového pohřbu.
Byl to chlap jako hora, měl hlas, který by mohl skály lámat, a charisma, kterým si podmanil nejednu fanynku. Přesto se s ním osud vůbec nemazlil. Jan Pohan, vlastním jménem Kurt Jüstl, to neměl lehké od samého začátku, ale závěr jeho života připomíná spíše scénář špatného hororu než odchod zasloužilého umělce.
Osudný pád na chalupě
Všechno začalo na jeho milované Šumavě. Jan Pohan měl hrát v Policii Modrava penzionovaného policistu, který na své chatě radí hlavní hrdince s případy. Měla to být krásná, důstojná role. Jenže pak přišel rok 2014 a nešťastná náhoda. „V roce 2014 si poranil páteř, na chatě spadl z žebříku na betonovou podlahu,“ prozradil režisér Jaroslav Soukup pro Prima Ženy. Pohan se sice snažil vrátit před kameru, ale bolesti byly silnější než jeho vůle. Špatně chodil a nakonec musel s pravdou ven, dál to prostě nešlo.
Tvůrci seriálu tak stáli před těžkým rozhodnutím. Museli narychlo přepsat scénář a postavu nechat zemřít. To, co následovalo, je ale až mystické. Filmaři totiž uspořádali seriálový pohřeb na hřbitově v Kašperských Horách. „A za pár měsíců potom, v únoru 2015, Jan Pohan skutečně zemřel,“ dodal režisér Soukup, kterého s hercem pojila láska k Šumavě. Je to až k nevíře, jak přesně scéna předpověděla realitu.
Dětství plné krve a střelby
Možná si říkáte, že to je prostě smůla. Jenže Jan Pohan měl tragédie vtištěné do osudu už od kolébky. Jeho start do života byl krutý. Když mu byly pouhé tři roky, stal se svědkem rodinného masakru. Jeho otec ze žárlivosti zastřelil maminku a následně obrátil zbraň proti sobě. Děti tehdy vypovídaly, že tatínek mluvil klidně, než stiskl spoušť. Malý Jan (tehdy ještě Kurt) putoval do sirotčince a později k adoptivním rodičům. Ani tam ale nenašel úplný klid. Adoptivní otec byl přísný legionář a pro chlapce s německými kořeny to v poválečné době nebylo jednoduché.
Prokletí v lásce Ani v dospělosti mu hvězdy příliš nepřály, alespoň co se týče vztahů. První manželství skončilo rozvodem, ale to druhá rána byla mnohem bolestivější. Jeho druhá žena, která pracovala jako letuška, tragicky zahynula při letecké havárii v Kanadě. Jan tak zůstal na výchovu dcery Kateřiny sám. Představte si tu sílu, kterou v sobě musel najít, aby to všechno zvládl a ještě rozdával radost divákům.
Útěk na chalupu
Není divu, že klid hledal mimo záři reflektorů. Jeho útočištěm se stala chalupa na Kvildě. Koupil ji jako ruinu a vlastníma rukama ji vypiplal. „Spoustu věcí jsem si udělal sám. Mě to baví. Mám to tady strašně rád. Krmím ptáčky, kochám se přírodou,“ svěřil se kdysi redaktorovi Prima Ženy. Dokonce tam v devadesátkách provozoval malé občerstvení pro turisty a mazal jim chleba se sádlem. Jan Pohan odešel před téměř jedenácti lety, ale jeho hlas tu s námi zůstává. Ať už jako komisař Navarro nebo moudrý Matlock.
