Zaprášené krabice na chatách a půdách často skrývají nečekané bohatství. Vyhození starého rádia nebo zesilovače po prarodičích se může krutě nevyplatit. Sběratelé retro elektroniky za modely Tesla československé výroby totiž ochotně platí částky převyšující ceny moderních spotřebičů. Trh s nostalgií momentálně zažívá obrovský boom.
Zrod legendy
Podnik nesoucí jméno srbskoamerického vynálezce vznikl těsně po válce v roce 1946. Značka se rychle stala pýchou země. Komunistický režim si jméno upravil a prezentoval ho jako zkratku pro slaboproudou techniku. Vznikl tak obrovský monopol pokrývající produkci od žárovek po radary.
Desetiletí chyběla na trhu zahraniční konkurence. Tlak na inovace byl minimální a vývoj postupoval pomalým tempem. Výrobní linky chrlily stejné typy součástek klidně třicet let beze změn. Obyvatelé stáli na televizory dlouhé fronty, přesto byl o výrobky extrémní zájem.
Přes strnulé plánování vznikaly v Československu přístroje s obrovskou výdrží. Inženýři z tuzemských závodů dokázali postavit špičkové vysílače pro polovinu východního bloku. Podnik dodával rozhlasovou výbavu do Egypta nebo Sýrie a porážel západní firmy. Spolehlivost součástek byla vysoce nadprůměrná.
„V roce 1953 komunistická vláda nařídila, že každá dílna, podnik nebo továrna, která vyrábí jakékoliv elektrické výrobky, musí nést jméno Tesla,“ uvedl bývalý šéf představenstva František Hála pro Radio Prague International. Obyčejný nápis rázem ovládl všechny československé obýváky.
Fenomén jménem tranzistorák
Dřevěné skříně plné elektronek nahradila malá technologická revoluce v podobě úhledných plastových krabiček. Lehké rádio na baterie si lidé brali k vodě, na pole i na stavby. Modely Doris a Zuzana měly jednoduché ladicí kolečko a většinou hrály výhradně na středních vlnách. Znamenaly svobodu v poslechu.
Majitelé s nimi dokázali chytat tajné zahraniční stanice. Šum a praskání v malém reproduktoru znamenaly ojedinělé spojení se svobodným světem. Design těchto přístrojů byl nadčasový a jasné barvy přitahovaly pozornost. Dnes mají zachovalé kousky své čestné místo ve sběratelských vitrínách po celé republice.
Aukční a bazarové šílenství
Internetová tržiště dnes praskají ve švech pod náporem sběratelů toužících po kousku minulosti. Lidé opět objevují kouzlo analogového zvuku a investují úspory do desítky let starých strojů. Na českých aukčních portálech padají absolutní rekordy a boj o kusy bývá nemilosrdný. Ceny pravidelně překvapují zkušené starožitníky.
Za špičkově zachovalý gramofon typu NCZ 142 zaplatí kupci až osmnáct tisíc korun. Běžně se draží staré měřáky elektronek BM 215a za těžko uvěřitelných šestnáct tisíc. Reproduktory ze sedmdesátých let mění majitele za deset tisíc korun. Kotoučové magnetofony se prodávají v podobných cenových relacích.
Krabice nerozbalených tranzistorů se v dražbě vyšplhá na čtyři tisíce korun. Nadšenci kupují RLC mosty pro měření odporu za patnáct tisíc. Původní tištěný návod k obsluze hodnotu přístroje radikálně zvyšuje.
Zvuk s duší
Digitální formáty nabízejí posluchačům čistotu zvuku bez zašumění. Analogové přístroje však mají svůj specifický a příjemně teplý projev. Sběratelé a audiofilové vyhledávají staré zesilovače kvůli jejich robustní a poctivé konstrukci. Zlatá éra hi fi techniky totiž zanechala v tuzemsku masivní stopu.
Gramofony z legendární produkce představují mimořádně žádané zboží, jejich zpracování snese srovnání se současnou střední třídou. Poctivá dýha a masivní těžké talíře spolehlivě odolaly zubu času. Zákazníci je osadí novou přenoskou a získají špičkový audio stroj.
Renovace historické elektroniky je samostatným oborem. Zkušení odborníci vymění vyschlé kondenzátory, vyčistí zoxidované kontakty a vdechnou legendám jejich zářivý lesk. Původně bezcenná krabice nalezená ve sklepě má po odborném zásahu hodnotu rodinné dovolené.
👉🏻 Další tipy do domácnosti.
