Jak v dnešní době podnikat, aby práce dávala smysl a měnila svět kolem vás? Tomáš Baťa na to přišel už před sto lety. Ve Zlíně zanechal odkaz, který dodnes inspiruje podnikatele, studenty i cestovatele. Kombinoval tvrdou práci, inovace a péči o lidi. Co se od něj můžeme naučit i dnes?
Nejde – neexistuje
Tomáš Baťa (†56) vyrůstal ve ševcovské rodině na přelomu 19. a 20. století. Zlín byl tehdy spíše větší vesnicí než městem, kde se dařilo drobným řemeslníkům. Se sourozenci založil malý obuvnický podnik, který se brzy topil v dluzích. Krize ho ale donutila k drsnému tempu a k neustálým inovacím.
„Suroviny nosil jsem na zádech z otrokovického nádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ráno vydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu, a i peníze na výplatu…“ vzpomínal sám Tomáš Baťa.
Z malého dílenského podnikání se postupně stalo obuvnické impérium. Baťa vybudoval nejen samotné továrny, ale také celé čtvrti a města. Jeho podnik expandoval do 54 zemí na 4 kontinentech a obchodoval dokonce s Ugandou či Malajsií už na začátku 20. století. Říkat takovému člověku, že něco nejde, by bylo zbytečné.
Nenapodobovat, ale být v čele
Baťa budoval města jako funkční celek, kde se spojovala práce, bydlení i volný čas. Zlín se stal laboratoří moderního urbanismu s cihlovými domky pro zaměstnance, Baťovým mrakodrapem se slavnou kanceláří ve výtahu nebo Památníkem Tomáše Bati.
Inspiraci hledal v Americe, ale vždy si ji upravil tak, aby fungovala doma a dala se snadno šířit dál. Stejný typ továrny tak můžete najít nejen ve Zlíně, ale i v Jižní Americe.
Významnou součástí Baťovy filozofie byla péče o lidi. Trval na tom, aby se jeho zaměstnanci také vzdělávali a kvalitně odpočívali. Baťovské čtvrti dnes najdete kromě Zlína také v Otrokovicích, Třebíči, Zruči nad Sázavou nebo slovenském Partizánském. Turisticky je propojuje projekt Baťův region.
Natálie Holíková alias Martina z Ulice se stala maminkou. S Petrem Urbanem ukázali první fotku miminka
Nebát se velkých věcí
Baťův systém řízení stavěl na samostatnosti, odpovědnosti a neustálém vzdělávání. Město mělo být dílna, škola a domov zároveň. Každý zaměstnanec měl možnost učit se jazyky, techniku i obchod, a pak vyjet do světa.
Tak vznikla generace tzv. baťovců, mladých odvážných lidí, kteří z moravského Zlína mířili do Kanady, Brazílie, Indie nebo Francie, kde na zelené louce budovali továrny, domy i celé komunity. Šlo o unikátní export myšlenek, který v té době neměl obdoby.
Podle ředitelky Nadace Tomáše Bati Gabriely Končitíkové „principy Tomáše Bati jsou nadčasové. Ukazují, že podnikání není jen o zisku, ale hlavně o službě společnosti.“
Kde dnes načerpat baťovskou inspiraci?
Pokud chcete vidět Baťův odkaz na vlastní oči, Zlín je tím pravým místem. Najdete tu původní tovární areál, Baťův mrakodrap s pojízdnou kanceláří i zářící krystal Památníku Tomáše Bati. V Infopointu baťovského bydlení si můžete prohlédnout, jak žili zaměstnanci firmy, a v Baťově vile se zase konají workshopy a Akademie Baťa pro moderní lídry.
A pokud se budete chtít Baťovou filozofií doslova nadechnout během jediného dne, stačí 86 400 vteřin, jak říkal sám zakladatel. Navštívit můžete Baťův památník, Muzeum obuvi i komentovanou prohlídku Baťovy vily. Turistický průvodce Baťův region pak nabídne tipy i na okolní místa spojená s odkazem tohoto vizionáře.
Sebevražda Adolfa Hitlera a konspirační teorie o jeho útěku, které přetrvaly desítky let
Zdroje: autor, Baťův region, Zlín
