Panuje rozšířený mýtus, že lázeňská péče je výsadou majetných nebo těch, kteří si léta spoří do slamníku. Realita je ale jiná. Tisíce pacientů ročně projdou branami ozdravoven, aniž by vytáhli z peněženky jedinou korunu. Systém veřejného zdravotního pojištění tuto možnost nabízí a cesta k ní je otevřená, byť lemovaná byrokracií. Znalost pravidel hry rozhoduje o tom, zda za pobyt zaplatíte desetitisíce, nebo vůbec nic.
Papírová válka
Cesta do lázní začíná v ordinaci. Pacient musí mít v ruce doporučení, které vystavuje buď praktický lékař, nebo ošetřující specialista. Zásadním dokumentem je takzvaný indikační seznam. Ten přesně definuje diagnózy, které zakládají nárok na úhradu z veřejného pojištění. Seznam zahrnuje široké spektrum potíží od onkologických onemocnění přes nemoci srdce a cév až po problémy pohybového aparátu.
Lékařův návrh putuje k reviznímu lékaři zdravotní pojišťovny. Ten funguje jako kontrolor a má třicet dní na to, aby žádost posoudil a vynesl verdikt. Pokud návrh schválí, pojišťovna hradí lázeňskou péči. V případě zamítnutí existuje možnost odvolání. Revizní lékař posuzuje účelnost léčby a soulad s vyhláškou. Rozhodnutí je konečné a pro pacienta závazné.
Systém rozlišuje dva základní typy péče. Komplexní lázeňská péče představuje pro pacienta ideální variantu. Pojišťovna v tomto režimu hradí vše. Pacient má zaplacené léčebné procedury, ubytování i celodenní stravu. Čerpá se v době pracovní neschopnosti. Druhou variantou je péče příspěvková. Zde pojišťovna platí pouze lékařské vyšetření a léčebné úkony. Ubytování a jídlo si klient hradí ze svého. Na tento typ pobytu si musí vzít dovolenou.
Síto pojišťoven
Získat „lázně na křížek“ je rok od roku náročnější. Pojišťovny hlídají efektivitu vynaložených prostředků a ministerstvo zdravotnictví nastavuje pravidla tak, aby se péče dostala k těm nejpotřebnějším. Běžné civilizační neduhy už na plnou úhradu nestačí.
„Zdravotní pojišťovny se v tomto případě řídí vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Ta přesně stanoví, ve kterých případech je možné napsat lázně takzvaně na křížek,“ řekla pro CNN Prima NEWS mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP) Viktorie Plívová.
Přísnější metr potvrzují i samotná lázeňská zařízení. Pacienti, kteří přijíždějí na komplexní péči, mají často za sebou vážné zákroky. Typicky jde o výměny kloubů nebo stavy po zápalech plic. „Podmínky se zpřísňují, takže skutečně se do lázní dostávají lidé, kteří jsou nemocní a mají skutečné zdravotní problémy,“ řekl generální ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek pro CNN Prima NEWS.
Indikační seznam pamatuje na konkrétní situace. U pooperačních stavů je nutné dodržet termín nástupu, který bývá tři měsíce od operace nebo vystavení návrhu.
„Po operacích kyčelních kloubů, kolenních kloubů, po zápalech plic, při dlouhodobých plicních onemocněních a tak dále,“ vyjmenoval pro CNN Prima NEWS praktický lékař Lubomír Nečas hlavní důvody pro schválení.
Zdraví jako investice
Mnozí žadatelé narazí na tvrdou realitu zamítnutí. Pojišťovny pečlivě hlídají své rozpočty a revizní lékaři nepouští dál hraniční případy. Pacienti se pak stávají samoplátci. I v tomto režimu lázně plní svou funkci. Nabízejí úlevu od bolesti, zlepšení hybnosti a psychický odpočinek.
Indikační seznam pro rok 2026 pamatuje i na duševní zdraví. Psychická pohoda ovlivňuje fyzický stav těla. Lázeňský pobyt tak funguje jako prevence i léčba zároveň. Sociální interakce, změna prostředí a pravidelný režim pomáhají seniorům udržet vitalitu. Pro mnohé je to jediná možnost, jak se dostat z izolace domova a načerpat novou energii.
Pravidelná návštěva lázní mění kvalitu života. Zlepšuje cirkulaci krve, posiluje imunitu a ulevuje od chronických bolestí. Investice času a energie do vyřízení žádosti se pacientům vrací v podobě lepší kondice. Právo na zdraví zde má konkrétní podobu, kterou stojí za to využít.
👉🏻 Další tipy.
