Kdo by zatoužil po troše nostalgie, ten by dnes v 16:15 měl přepnut na televizi Nova. Vrací se na ni totiž klasika českého rodinného filmu Pod Jezevčí skálou, kde se poprvé na plátně objevil malý Vašek Straka v podání Tomáše Holého. Proslulá šumavská trilogie začíná právě tímto snímkem z roku 1978 a ukazuje, jak se z městského kluka stává správný parťák hajného dědečka.
Zima, sníh a pes jménem Bibo
Natáčení neprobíhalo ani trochu v pohodlí – režisér Václav Gajer totiž nechtěl žádné kulisy. Všechno se točilo v reálných exteriérech, což s sebou přineslo i pořádně tvrdé podmínky. Slavná scéna, kde Vašek zachraňuje jezevčíka z nory, vznikala v prosinci – v mrazu kolem minus dvaceti a závějích po pás. Tehdy ještě nebyly žádné vyhřívané karavany. Jediným zdrojem tepla byl starý autobus zaparkovaný pod kopcem. I přesto malý Tomáš Holý snášel zimu prý líp než většina dospělých.
Jezevčík se jmenoval Bibo – respektive, byli dva. Jeden uměl běžet, druhý byl na ležení. Právě při natáčení záchrany psa z nory došlo k nehodě. Zvíře bylo pod vlivem narkózy, ale když se záběr opakoval, začalo se probouzet a zmatkem kouslo Tomáše do tváře. Naštěstí šlo jen o škrábnutí a za pár dní už bylo po všem – jizva žádná, ale příhoda zůstala.
Kulisy z pohraničí a sádrový sníh
Jezevčí skála sama zůstává i po letech záhadou. Natáčelo se v tehdejším hraničním pásmu pod dohledem pohraničníků, kteří dokonce štábu vozili teplá jídla z vojenské kuchyně. Dům hajného stál nedaleko Srní, ale přezdívá se mu Klostermannova chata – i když s legendárním spisovatelem nemá nic společného. Dnes už z některých míst nezbylo nic – třeba pila, odkud hajný Straka telefonoval do Prahy, je dávno mimo provoz.
A sníh, který ve filmu padá, byl často falešný. Na Šumavě tehdy totiž napadl až později, takže se na scény přivážel umělý. Například do záběru, kde Tomáš běží a křičí „Sníh, dědečku, snížek!“, se fukarem rozháněl polystyren, jehož kuličky byly údajně nalezeny na místě ještě o čtyřicet let později.
Film, který Tomášovi změnil život
Ač se někdy tvrdí, že scénář Pod Jezevčí skálou byl psán přímo pro Tomáše Holého, není to pravda. V době, kdy si ho režisér Gajer vybral, byl text už dávno hotový. I tak jeho výkon nadchl publikum i tvůrce natolik, že se začalo okamžitě přemýšlet o pokračování. Ta přišla hned dvě – Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem – a byla už skutečně psaná na míru Tomášově osobnosti.
Za svůj výkon si Tomáš vysloužil Zlatého dudka a uznání i od tehdejšího ministra školství. Ač byl ještě školák, na place prý pomáhal i ostatním dětským hercům, když zapomněli text. A nezapomeňme – jako herec si za jeden den v hlubokém mrazu vydělal 120 korun. Přepočteno na tehdejší poměry – méně než dobrý dělník u soustruhu.
Selma Blair se už loučila se synem a plánovala vlastní smrt. Teď má energii na nové sny a možná se vrátí k herectví
Zahrada smrti Alnwick Garden: Sto druhů rostlin, které vás mohou usmrtit jediným dotykem
Zdroje: Kniha Tomáš Holý – Jak jsem točil filmy, CSFD, Nova
