Film Pod jezevčí skálou je jedním z těch, které se nikdy neomrzí. Příběh vnuka a dědečka z šumavské hájenky má i po letech sílu a lidskost. Rodinný snímek režiséra Václava Gajera z roku 1978 si získal diváky díky přirozenému výkonu malého Tomáše Holého a autentické atmosféře. Jeho natáčení však provázela řada kuriozit.
Tajemná Jezevčí skála, pohraničníci a vojenská kuchyně
Pamětníci vzpomínají, že místo natáčení leželo v přísně hlídaném pohraničním pásmu. Bez povolení se tam nikdo nedostal. „Na filmování tehdy dohlíželi pohraničníci. Ti nad štábem převzali patronát a vozili jim na natáčení teplá jídla z vojenské kuchyně,“ Vzpomíná ve své knize Tomáš Franke.
Jezevčí skála zůstává dodnes záhadou. Fanoušci po ní pátrají desítky let, ale zatím marně. Další scény vznikaly v okolí Srní, Kvildy, Bučiny a na staré pile. Žádná část filmu se netočila v ateliéru. Před každým natáčením musel štáb žádat o speciální povolení ke vstupu do hraničního pásma. Bez něj by film vůbec nevznikl.
Zimní natáčení bez karavanů a s mrazem po pás
Scéna, kde malý Vašek tahá jezevčíka z nory, patřila k těm, na které štáb nikdy nezapomněl. Natáčela se až na konci roku, kdy teploty klesaly k minus dvaceti stupňům. Závěje místy po pás, teplo žádné. Jediným útočištěm byl starý autobus zaparkovaný dole pod kopcem. V době, kdy se film točil, nebyly žádné karavany ani teplé jídlo na place.
Tomáš Holý prý zvládal šumavský mráz s klidem. Dospělí kolem něj naříkali víc než on. Z dnešního pohledu působí natáčení až neuvěřitelně drsně, žádné komfortní zázemí, jen poctivá práce v šumavské zimě.
Jezevčík, který kousl filmovou hvězdu
Když se točil záběr, v němž Vašek vytahuje psa z nory, došlo k drobné nehodě. „Jezevčík byl uspán od veterináře. Když se záběr opakoval podruhé, pes se začal probouzet a zmateně po Tomášovi chňapl,“ píše Franke v knize o Holém. Naštěstí šlo jen o drobný škrábanec. Tomáš si ho ani nevšímal a točil dál. Pes se jmenoval Bibo a ve filmu vystupovali dva jezevčíci, z nichž každý uměl něco jiného.
Režisér Gajer nechával malému herci velkou volnost. Holý se nemusel učit texty nazpaměť. Stačilo, když věděl, o čem scéna je. I díky téhle volnosti působil Holý naprosto přirozeně. Právě to z něj udělalo dětskou hvězdu.
Tomáš Holý a jelen, kterému zachránil život
Silný okamžik přišel ve chvíli, kdy se mělo natáčet zastřelení jelena. Původní záměr opravdu byl jelena odstřelit před kamerou. Když se to Tomáš Holý dozvěděl, šel za režisérem a řekl mu: Režisére, jestli toho jelena odprásknete, tak s tou rolí praštím!‘
Režisér Gajer mu nakonec slíbil, že žádné zvíře kvůli natáčení nepřijde o život. Místo toho použili uspávací šipku a jelen byl později v pořádku vypuštěn do lesa. Místní vyprávějí, že jelen se po letech znovu objevil v lese u Srní. Byl to ten samý, kterého tehdy zachránili.
Kde se film točil a jak vznikla trilogie
Natáčení začalo 1. září 1977. Hájovna, kde bydlel hajný Straka, je známá jako Klostermannova chalupa v Srní. V době natáčení v ní nebyla elektřina, proud zajišťoval agregát. Film se dále natáčel na Kvildě, Modravě, na Zadově a u Borové Lady. Sníh byl ve skutečnosti polystyren. Majitelé chalupy ho nacházeli ještě po dvaceti letech ve škvírách u zápraží.
Gajerův film měl být původně jen jeden. Úspěch ale otevřel dveře celé trilogii. Po úspěchu v Německu následovaly filmy Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Z dnešního pohledu jde o poklad české kinematografie. Filmy zůstaly živé i po čtyřech desetiletích.
Film Pod jezevčí skálou můžete znovu vidět na Televizi Seznam ve čtvrtek 6. listopadu 2025 ve 20:10, repríza je připravena na 8. listopadu ve 22:25.
