Pod českými kopci se skrývá svět, o kterém se desítky let nemluvilo. Nacisté tu během války vybudovali tajné továrny, kde vyráběli motory, zbraně a dokonce i celé stíhačky. Podzemní komplexy Richard, Rabštejn nebo Diana dodnes připomínají dobu, kdy válka pronikla až do hlubin české země.
Richard u Litoměřic
Na první pohled obyčejné svahy pod Radobýlem a Bídnicí. Pod nimi se ale rozkládá labyrint dlouhý kolem třiceti kilometrů. Když Němci v roce 1944 přetvořili bývalé vápencové doly v tajnou továrnu s krycím jménem Richard, stala se z ní malá pevnost pod zemí.
Denně tu dřely tisíce vězňů z Terezína i z menšího tábora nedaleko dolu. Vyráběly se zde především motory do tanků. Část štol nacisté na konci války zasypali, a tak se dlouho šeptalo, že se tu mohly testovat i součásti raket V1 a V2. Nikdy se to však nepotvrdilo.
Po válce se část dolu změnila v úložiště jaderného odpadu. Zbytek převzal Památník Terezín, který v podzemí radnice provozuje malou expozici. Do původních štol už se ale lidé dnes nepodívají. Podzemí se rozpadá a je příliš nebezpečné.
Rabštejn. Pískovcové nitro Českého Švýcarska
U České Kamenice, v místě obklopeném lesy a skalami, vytesali vězni podzemní město. V chodbách Rabštejna se vyráběly díly pro letadla Junkers a Messerschmitt, později i pro vrtulníky FA 223.
Pracovalo tu na šest tisíc lidí, většinou vězni z koncentračního tábora Flossenbürg. Kopali, vrtali a montovali pod dohledem ozbrojených stráží. Vlhké zdi, těžký vzduch a stálé dunění kladiv, to byl jejich svět až do května 1945. Po válce se z továrny stal armádní sklad a dnes se sem dá přijít na prohlídku.
Jeskyně Výpustek
Mezi Křtinami a Adamovem leží jeskyně, kterou během války Němci přetvořili v podzemní továrnu s názvem Dinar. V jejích chodbách se montovaly části leteckých motorů.
Když se blížila fronta, nacisté místo vyhodili do povětří a zapálili. Zůstaly po nich jen zazděné chodby a kusy betonu. Později tu československá armáda postavila protiatomový kryt, který zahladil poslední stopy po válečné výrobě.
Dnes se dá jeskyně navštívit. Správa jeskyní ČR tu nabízí trasu s názvem „Za tajemstvím jeskyně Výpustek“.
Diana u Tišnova. Letadla z moravských tunelů
V roce 1943 byla bombardována továrna ve Vídeňském Novém Městě. Němci proto hledali nový prostor pro výrobu stíhaček Messerschmitt Bf 109. Našli ho mezi Tišnovem a Křižanovem, v nedokončených železničních tunelech.
Tři tunely, tři výrobní linky. V prvním vznikaly trupy, ve druhém křídla, ve třetím plechové části. Dělníci tu dokázali sestavit až osm letadel denně, což dnes působí až neuvěřitelně. Dnes tu zůstaly jen zarostlé koleje a údolí říček Libochovky a Haldy.
Pekelné doly. Nacistický Nautilus i pohádkové peklo
Na Českolipsku, kousek od obce Velenice, se nachází zvláštní svět vytesaný ve skále. V roce 1944 tu Němci zřídili továrnu s názvem Nautilus, kde se vyráběly gyroskopy a letecké kanony MK 108.
Výroba se nikdy nerozjela naplno, ale podzemní prostory tu zůstaly. Po válce sloužily jako sklad, později je zaplnili motorkáři, kteří místo nazvali Pekelné doly. Ti, kdo tam byli, říkají, že název sedí dokonale, prostor je obrovský, chladný a trochu strašidelný. Právě tady se natáčelo peklo z pohádky S čerty nejsou žerty.
Brněnské Židenice. Tajná továrna, kterou odhalil až laser
Ještě před pár lety nikdo netušil, že i Brno má svou tajnou nacistickou továrnu. Leží hluboko pod zemí, poblíž hřbitova v brněnských Židenicích. O její existenci se šeptalo roky, ale až moderní technologie dala badatelům za pravdu.
Na konci loňského roku potvrdilo 3D laserové skenování, že pod zemí skutečně existují chodby dlouhé zhruba půl kilometru. Podle židenického starosty Petra Kunce měla tahle část sloužit jako kryt pro zaměstnance tajného komplexu.
Rozsáhlejší část měla být určena pro zbrojní výrobu. Vstup do ní se ale ztratil, zřejmě je zatopený. Badatelé i radnice věří, že odpovědi přinese průzkum spojený s hloubením nového vinohradského tunelu. Pokud by se skutečně potvrdilo, že nacisté stavbu dokončili, mohlo by jít o jeden z největších podzemních komplexů na Moravě.
Do chodeb se dnes dostat nedá. Vstup je kvůli bezpečnosti zajištěn a radnice místo tají. „Je to opravdu hluboko, není tam bezpečno a vyskytují se tam nebezpečné plyny,“ vysvětlil starosta pro iDNES. Podle odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody se nachází až dvanáct metrů pod povrchem. Do budoucna ale město zvažuje, že by místo zpřístupnilo, a u vstupu vznikl malý park s připomínkou zapomenuté kapitoly dějin.
