Minulý rok se do historie medicíny zapíše tučným písmem. Vědcům se v roce 2025 totiž podařilo prolomit hned několik bariér v boji s rakovinou, které se ještě předloni zdály neprůstřelné. Od „chytrého“ načasování léčby až po genetické úpravy, jež zachraňují životy tam, kde selhala chemoterapie.
Kdy jdete k lékaři? Na čase záleží
Možná to zní jako banalita, ale šance na přežití onkologicky nemocných může záviset na tom, jestli si domluví termín ráno, nebo odpoledne. Onkologové dlouho tušili, že cirkadiánní rytmy ovlivňují imunitu, ale až loni v prosinci byla zveřejněna tvrdá data. Studie doktora Yongchanga Zhanga, prezentovaná na konferenci ASCO, ukázala u pacientů s malobuněčným karcinomem plic velký rozdíl. Ti, kteří dostávali imunoterapii dopoledne, měli o 63 procent nižší riziko úmrtí než pacienti léčení v pozdních odpoledních hodinách.
Tělo má své vnitřní hodiny a imunitní systém je v dopoledních hodinách nejaktivnější. Pokud mu v tu chvíli podáme pomocnou ruku ve formě léků, dokáže s nádorem bojovat s mnohem větší vervou. Je to levné, jednoduché a okamžitě aplikovatelné řešení. Nemusíme čekat roky na schválení nového léku. Stačí přepsat diáře v ordinacích.
„Tato studie má okamžitou klinickou použitelnost a potenciál změnit současné léčebné protokoly pro malobuněčný karcinom plic,“ řekl doktor Zhang pro IFLScience.
Způsob ničení nádoru
Radioterapie zabíjí rakovinu už desítky let, ale až v lednu 2025 vědci ze Sydney přišli na to, jak tento proces zefektivnit. Zjistili, že není důležité jen to, aby nádorová buňka zemřela. Důležité je, jakým způsobem zemře. Většina rakovinných buněk totiž po ozáření „zmizí“, aniž by si toho imunitní systém všiml. Profesor Tony Cesare a jeho tým ale objevili způsob, jak tento odchod změnit v těle v něco jako poplach.
Identifikovali mechanismus opravy DNA, který buňkám umožňuje nenápadnou smrt. Pokud tuto cestu zablokujeme, umírající buňka vyvolá chemický signál, který přivolá imunitní systém. Ten pak nezaútočí jen na tu jednu mrtvou buňku, ale vrhne se i na ostatní nádorové bujení v okolí. Je to jako rozsvítit v temné místnosti baterku.
Hlavní vypínač růstu
V dubnu 2025 se zase pozornost světa upřela na enzym CDK7. Vědci z University of Colorado Boulder potvrdili, že tento enzym funguje jako jakýsi „hlavní vypínač“ pro mnoho typů rakoviny. Když ho zablokujete, nádorové buňky přestanou růst, protože se vypne celá řada transkripčních faktorů, které je pohánějí. Je to elegantní řešení problému nekontrolovaného dělení.
Problém byl vždy v tom, že CDK7 potřebují i zdravé buňky. Úplné vypnutí by pacienta zabilo. Nové inhibitory ale dokážou tento enzym tlumit s chirurgickou přesností. Zastaví rakovinu, ale zbytek těla nechají fungovat.
Tento objev dává naději především pacientkám s agresivními formami rakoviny prsu, kde jiné léky často selhávají. Klinické testy vypadají slibně a farmaceutické firmy se předhánějí, kdo uvede lék na trh jako první.
Dočkáme se doby, kdy bude rakovina jen chronickou nemocí, kterou držíme na uzdě jednou tabletkou denně?
Super-vakcína a myší naděje
Slovo vakcína dostalo v říjnu loňského roku v onkologii nový rozměr. Tým z University of Massachusetts Amherst představil nanotechnologickou vakcínu se „super-adjuvantem“. V podstatě jde o tréninkový kemp pro imunitní systém, který se naučí rozpoznat a zlikvidovat nádor dříve, než se stihne uchytit. Výsledky na zvířecích modelech byly ohromující, 88 procent myší bylo chráněno před rakovinou slinivky, což je jedna z nejhůře léčitelných diagnóz vůbec.
„Vytvořením těchto nanočástic, které aktivují imunitní systém prostřednictvím vícecestné aktivace v kombinaci s antigeny specifickými pro rakovinu, můžeme zabránit růstu nádorů s pozoruhodnou mírou přežití,“ uvedla autorka studie Prabhani Atukorale. Vakcína v testech zabránila i metastázám. Pokud se tato čísla podaří přenést do humánní medicíny, díváme se na revoluci.
Návrat z hranice smrti
Nejsilnější příběh roku se ale psal v Londýně. Prosincová zpráva o úspěchu genové terapie pro agresivní leukémii (T-ALL) obletěla svět. Vše začalo u britské teenagerky Alyssy, které v roce 2022 dávali lékaři poslední měsíce života. Experimentální léčba, při níž jí lékaři „přepsali“ DNA darovaných bílých krvinek tak, aby zabíjely ty rakovinné a neútočily na sebe navzájem, ji ale vyléčila.
Loni v prosinci lékaři potvrdili, že Alyssa je už tři roky bez známek nemoci. A co víc, v navazující studii dosáhlo hluboké remise 82 procent pacientů, u kterých nezabrala chemoterapie ani transplantace kostní dřeně.
„Viděli jsme působivé reakce při čištění leukémie, která se zdála nevyléčitelná, je to velmi silný přístup,“ řekla pro IFLScience doktorka Deborah Yallop, hematoložka z King’s College London. Nyní se otevírá financování pro další pacienty.
