Vybrzdil vás na cestě agresor nebo jste natočili šílený manévr, který mohl skončit tragédií? První instinkt většinou velí nahrát video na sociální sítě, nechat internetovou porotu vynést rozsudek a viníka veřejně potupit. Jenže právě v tu chvíli děláte chybu, která vás může stát desítky tisíc korun. Paradoxně se tak dostáváte do situace, kdy pirát silnic vyvázne s pokutou za špatné parkování nebo jízdu v pruzích, ale vy budete platit Úřadu pro ochranu osobních údajů mnohem vyšší částku.
Past na lovce senzací
Kamera za čelním sklem je dnes běžnou výbavou českých řidičů. Chráníte se pro případ nehody, máte důkaz, že ten škrábanec jste neudělali vy. Až potud je vše v naprostém pořádku. Legislativa tento postup uznává pod termínem oprávněný zájem. Problém nastává v momentě, kdy paměťovou kartu vytáhnete a rozhodnete se záznam použít jinak než pro policii nebo pojišťovnu. Touha po lajcích a sdílení na Facebooku nebo YouTube je silná.
Jakmile video nahrajete na internet a je na něm čitelná registrační značka (SPZ) nebo rozpoznatelný obličej řidiče či chodce, překračujete hranici zákona. Z pohledu úředníků už nejde o ochranu vašeho majetku. Jde o svévolné zpracování osobních údajů bez souhlasu dotyčných osob. A je úplně jedno, že ten dotyčný jel jako blázen a ohrožoval polovinu okresu. Na internetu nemá jeho obličej co dělat.
Česká legislativa je v tomto neúprosná. Právo na ochranu osobnosti má totiž i člověk, který právě porušuje dopravní předpisy. Pokud ho vystavíte veřejnému pranýři, berete spravedlnost do vlastních rukou, což stát trestá často přísněji než samotný dopravní přestupek.
Úřední matematika
Mnoho řidičů žije v omylu, že veřejný zájem na odhalení piráta přebíjí právo na soukromí. Nepřebíjí. Úřad pro ochranu osobních údajů (UOOU) dlouhodobě upozorňuje, že zveřejňování takových záběrů je nepřípustné. Sankce za porušení GDPR mohou být pro běžného občana likvidační, i když v praxi se u fyzických osob pohybují spíše v řádu tisíců až desetitisíců korun. I tak to zabolí.
Představte si absurdní, ale reálnou situaci. Agresivní řidič vás vytlačí ze silnice. Vy záznam bez úprav hodíte na Facebook. Policie muži na základě videa udělí pokutu za dopravní přestupek, která může být třeba dva tisíce korun. On si ale všimne vašeho videa, podá podnět na UOOU a vy dostanete pokutu pět nebo deset tisíc za neoprávněné zveřejnění osobních údajů. Viník se vám vysměje a vy sponzorujete státní rozpočet. Na YouTube se však i dnes dá dohledat desítky až stovky podobných videí.
Kdy má záznam smysl
Neznamená to, že kameru máte z auta vyhodit. Jen musíte udržet nervy na uzdě. Pokud dojde k incidentu, video slouží jako důkazní materiál pro Policii ČR nebo správní orgán. Předání záznamu policii není zveřejněním, tudíž se na něj sankce za porušení GDPR nevztahují. Policie má zákonné oprávnění s takovými důkazy pracovat.
Chcete-li se přece jen pochlubit na internetu bizarní situací z provozu, musíte se stát střihačem. Rozmazání SPZ a obličejů je nutností. Dnešní editační programy to zvládnou za pár minut. Pokud je viník anonymizovaný a nelze ho poznat ani podle nápadných polepů na autě či specifického okolí, máte vyhráno.
Další tipy do domácnosti naleznete ZDE.
