Mrtvola v kufru, pašovaný heroin a temná Praha z konce sedmdesátých let. Kriminální drama Past na kachnu (1978) režiséra Karla Kováře patří mezi nenápadné, ale výjimečně dobře obsazené filmy československé kinematografie. V hlavních rolích excelují Miroslav Macháček, Petr Čepek a Milan Sandhaus, tři herci, které kromě filmové spolupráce spojovaly i osobní pohnuté osudy.
Kriminálka, kde nic není tak, jak se zdá
Film začíná obyčejnou silniční kontrolou, při níž policie objeví v kufru taxikáře Koukala (Miroslav Macháček) mrtvé tělo nahého muže. Vyšetřování vede major Mlynář (Milan Sandhaus), který se snaží rozplést souvislosti kolem nelegálních heren, pašování heroinu a spletité sítě pražských taxikářů. Koukal se sice brání, že o ničem neví, ale brzy se sám stane obětí vraždy.
Postupně se ukazuje, že klíč k případu má pumpař Richter v podání Petra Čepka, jehož chladná jistota a vnitřní napětí dodávají postavě zvláštní sílu. Příběh se tak mění v temnou hru s důvěrou, kde si nikdo nemůže být jistý, kdo je viník a kdo oběť.
Režisér Karel Kovář, který se do historie českého filmu zapsal spíše skromně, dokázal v Pasti na kachnu vystihnout atmosféru normalizační Prahy s jejími zadními dvorky, taxikářskými bary a doupaty hazardu. Jeho práce s napětím a tichými momenty patří k nejzajímavějším ukázkám sedmdesátkové televizní krimi tvorby.
Místa natáčení i drobné perličky
Natáčení probíhalo v reálných pražských lokacích, které dnes poznají jen pamětníci. Dům hostince, kde kriminalisté odhalí nelegální kasino, stojí na rohu Slivenecké ulice a ulice V Bokách 1. Transformátor, který se ve filmu objevuje, už dnes na místě chybí.
Jedním z detailů, které potěší diváky všímavé na herce, je drobná epizodní role režiséra Jiřího Adamce, tehdy teprve začínajícího. Hlavní píseň k filmu nazpívala Martha Elefteriadu, která se ve snímku krátce mihne i před kamerou.
Za pozornost stojí i závěrečná přestřelka a honička na Letné, natáčená u stadionu Sparty. Tato scéna se dodnes řadí k nejlépe zvládnutým akčním momentům české televizní krimi 70. let, byla autentická, surová a bez přehnané stylizace.
Herci s osudem i duší
Miroslav Macháček patřil k nejvýraznějším osobnostem své doby. Jeho práce před kamerou i za ní vycházela z hlubokého citu pro psychologii postav. Jeho život však poznamenaly psychické obtíže a dlouhá hospitalizace. Zemřel v roce 1991 na rakovinu močového měchýře.
Petr Čepek, který v Pasti na kachnu hraje postavu Richtera, měl podobně silné charisma. Patřil k hercům, kteří dokázali i z malé role vytvořit postavu s hloubkou a vnitřním napětím. Byl dlouholetým členem Činoherního klubu, později si zahrál v řadě legendárních filmů. Podlehl rakovině slinivky v roce 1994 ve věku 54 let.
Třetím z hlavních představitelů byl Milan Sandhaus, představitel majora Mlynáře. Většinu kariéry strávil ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde působil neuvěřitelných 44 let. Filmových rolí měl méně, ale právě Past na kachnu mu přinesla první hlavní filmovou příležitost. Zajímavostí z jeho života je, že byl v mládí aktivním fotbalistou Slavie Praha.
Režisér Jiří Strach na Sandhause vzpomínal v Pardubickém deníku: „Doslova jsem se s ním skvěle sžil, měl se mnou velkou trpělivost, byl skvělý herec a hodně jsem se od něho naučil. Moc mě mrzí, že jsem pak neměl čas, abych za ním vícekrát do Pardubic zajel.“
Temná vizualita, pomalé tempo a výkony herců, kteří uměli hrát v náznacích, dělají z Pasti na kachnu snímek, který má stále co nabídnout i po více než čtyřiceti letech. Film si můžete pustit ve čtvrtek 30. října od 20:00 na stanici Prima MAX, a pokud to nestihnete, repríza poběží v pátek 31. října od 16:00.
Narkomanka z Ulice nemusela nic hrát. Šárka Ullrichová drogové peklo porazila i ve skutečnosti
Zdroje: autorský text, CSFD, Pardubický deník
