Pánská přirození byla na starých obrazech menší. Od 19. století je malíři začali zvětšovat

Zobrazení pánského přirození na starých či novějších malbách je rozhodně věc, která stojí za vědecké zkoumání. Právě do vývoje tohoto uměleckého aspektu se podívala nedávná studie. Vyšlo najevo, že zobrazení této části anatomie se během posledních sedmi století zvětšilo. Citelně hlavně ve 20. století.

Vnímání ideálu

Ne, v tomto článku se nebudeme věnovat filmům pro dospělé. Tým badatelů chtěl v první řadě zhodnotit, jaká byla během staletí ideální velikost pánského přirození. A jak byl tento mužský ideál ovlivněn kulturou nebo historickými událostmi a trendy.

„Zdá se zcela logické, že změny ve vnímání ideálu mužského přirození se projeví i v jeho vyobrazeních na četných malbách a jiných uměleckých dílech,“ konstatuje tým ve své zprávě. „Tato studie tudíž zkoumá zobrazení přirození v umění a hodnotí jeho vnímání jeho velikosti v historickém kontextu posledních sedmi staletí.“

Hledají se naháči

Prvním krokem k takovému výzkumu bylo samozřejmě najít co nejvíce obrazů zobrazujících nahé muže, a to napříč staletími. Následovalo hledání variací „nahý muž“ na internetu, respektive několika uměleckých webech.

Tyto materiály byly dále organizovány podle času. Naštěstí od dob renesance dál je těchto materiálu opravdu dostatek. Vědci tak zařadili 232 obrazů z 21 zemí, které se pro tento výzkum hodily. Bylo však nutné počítat s evropským zkreslením. Byly vyřazeny jakékoli obrazy přirození v erekci, stejně jako dětské.

Otázka měřítka

Jako problém se ukázalo hodnocení měřítka. Obrazy nejsou fotografie a mnoho historických epoch dává předmětům velikost ne podle reality, ale podle důležitosti. Badatelé se tak nakonec uchýlili k metodě měřítka a srovnání přirození s uchem dotyčného muže, případně nosem.

Tyto části jsou totiž rovnocenné „podle tzv. zlatého řezu“. Vznikl tak poměr, číslo, které se dalo srovnat napříč časovými úseky. Číslo menší než 1 znamenalo, že přirození je menší než nos nebo ucho majitele, 1 znamenala stejnou velikost a vyšší než 1 větší.

Mohlo by vás zajímat:

Dům z Chalupářů se změnil k nepoznání: „Zločin proti lidskosti,“ píší emotivní diváci, jiní rekonstrukci brání

Nahota ve staletích

„Během 15. a 16. století, i když se počet nahých maleb znatelně zvýšil, bylo přirození zobrazováno jako celkem malé.“ Uvedl tým. Badatelé k tomu poznamenali, že zobrazovaná délka se až do roku 1800 příliš neměnila.

„Nicméně od 19. století se přirození postupně proporcionálně zvětšuje.“ Lze tak vysledovat následující poměry podle letopočtu:

Proč ta změna?

„Jednou z možností nárůstu velikosti může být šíření internetu a dalších sociálních médií. To ukazuje na spojení velikosti a mužnosti, síly a partnerské spokojenosti,“ navrhuje tým. Uvádí, že průmysl filmů pro dospělé nepochybně změnil „ideál“ velikosti, minimálně pro muže.

„S převahou filmů pro dospělé, obrovskými přirozeními a přehnanými reakcemi žen se muži začali do nějaké míry srovnávat jak mezi sebou, tak právě s herci tohoto odvětví.“

Riskantní zákroky

Vědci také poukázali na možné riziko. Muži mají silnou tendenci přeceňovat průměrnou délku, zatímco současně podceňují vlastní rozměry i schopnosti (reálná průměrná délka může leckoho překvapit). Nezanedbatelné množství mužů tak i hledá různé riskantní možnosti zvětšení svého pohlaví.

Vědci upozorňují na limity tohoto výzkumu, hlavně množství a typ nalezených maleb a evropské zkreslení. Výsledky ale ukazují, že to pro muže může znamenat problém s vnímáním vlastního těla.

„Evoluce uměleckého zobrazení těla i přirození směrem k větším, nejspíše nereálným rozměrům může ve spojení se silou médií vést k pocitu méněcennosti a nespokojenosti právě u moderních mužů.“

Mohlo by vás zajímat:

Středeční Ulice: Usmíření, konečně dobré zprávy, příprava svatby a zoufalý Hložánek