Sci-fi příběh o králi, který zruší armádu a čelí atentátu pomocí výměny mozků, patří do zlatého fondu kinematografie. Natáčení filmu Pane, vy jste vdova! však připomínalo spíše horor plný politických zákazů a fyzického utrpení. Režisér Václav Vorlíček musel kličkovat mezi cenzory, hlavní hvězda skončila na indexu a Otto Šimánek si v záhonu růží prožil peklo. I tak patřil mezi Vorlíčkovi nejoblíbenější snímky.
Diváci se u filmu baví už přes padesát let, ale pro tvůrce to byl boj o nervy hned od začátku. Scénář vznikal jako únik před realitou na společné dovolené Vorlíčka a Miloše Macourka na jugoslávském ostrově Hvar. Inspirací jim byla první transplantace srdce provedená doktorem Barnardem, kterou se rozhodli v příběhu posunout až k transplantacím mozků. Původní pracovní názvy zněly divoce, třeba Kdo chce zabít krále? nebo dokonce kanibalské Proboha, snědli jsme paní Kelettiovou!.
Když byl text z poloviny hotový, Vorlíček přišel s nápadem, který celou dosavadní práci zboural. Macourka to rozzuřilo k nepříčetnosti. Vzteky se pokusil roztrhat stoh papírů, a když se mu to nepovedlo, kopl vší silou do knihovny. Noha mu projela sklem dovnitř a ošklivě se pořezal. Byla to první krev, která v souvislosti s tímto projektem tekla, ale zdaleka ne poslední.
Americký sen zničily tanky
Film měl mít původně mezinárodní přesah. Po úspěchu snímku Kdo chce zabít Jessii? projevili o českou tvorbu zájem Američané a plánovali remake. Na scénáři se podílel americký dramatik Stuart Hample a do Prahy dokonce přiletěl vyjednávat producent Bill Snyder. Jenže se psal srpen 1968. Invaze vojsk Varšavské smlouvy a následná politická situace veškeré plány na spolupráci s USA zhatily. Tvůrci alespoň využili jméno amerického kolegy pro postavu astrologa Hampla, kterou si zahrál Jiří Hrzán.
Politika zasáhla i do obsazení hlavní role. Evelynu Kelettiovou měla hrát Jiřina Bohdalová. Režisér Vorlíček však později v knize Pane, vy jste režisér! přiznal smutnou pravdu. „Jenže když se začalo připravovat natáčení, právě měla problémy kvůli filmu Ucho a dostala zákaz,“ uvedl. Roli tak narychlo převzala Iva Janžurová. Scénář dostala od režiséra přímo do ruky a poprvé ho četla až v autobuse cestou na zájezdové představení.
Utrpení v záhonu růží
Zatímco divák vidí na plátně jen skvělé triky, herci si občas sáhli na dno. Nejhůře dopadl Otto Šimánek v roli průmyslníka Kelettiho. Pro scénu s jeho uťatou hlavou vykopal štáb jámu, do které si herec vlezl. Kolem krku mu postavili bednění, zasypali ho hlínou a navrch vysadili růže. Záběr trval jen pár vteřin, ale příprava zabrala půl hodiny. Nikdo si navíc nevšiml, že v hlíně je hnízdo červených mravenců. Šimánek se nemohl pohnout a musel mlčky trpět desítky bolestivých kousanců do krku. Když ho vyhrabali, měl kůži v jednom ohni.
Ani ostatní to neměli jednoduché. Když se Iva Janžurová a Helena Růžičková dozvěděly, že budou hrát šílenou vražedkyni Stubovou, vydaly se pro inspiraci na exkurzi do bohnické léčebny. Růžičková se navíc nedočkala uvedení v titulcích, na což tvůrci prostě zapomněli. Nejdřív se jí to dotklo, ale reakce lidí ji uklidnila. „Ale pak na mě vždycky cikáni na ulici volali ,zavři oči, brouku!‘ a dělali ten známý pohyb pod krkem, jako že někoho podřezávám, a mně bylo jasné, že s tím filmem jsem nadobro spojená,“ vzpomínala herečka.
Cenzura a modrá krev
Socialističtí cenzoři slídili po jakémkoliv náznaku protirežimní kritiky. Vorlíček s kostýmním výtvarníkem Theodorem Pištěkem proto vymysleli uniformy generálů tak, aby připomínaly jihoamerické diktátory a ani náznakem neevokovaly sovětskou armádu. I tak musely z filmu zmizet záběry na Hradčany. Scenárista Macourek měl z komunistické schvalovací komise takové nervy, že tam odmítl jít. Vše musel vybojovat režisér.
Paradoxem je, že i vila generála Otise, kam si jede postava v těle Janžurové pro mapy, měla politický podtext. Točilo se v ulici Na Zátorce v Bubenči, v budově, která je majetkem Ruské federace. Přitom ve filmu se objevují záblesky západního světa – na letišti v Ruzyni je v pozadí vidět Boeing 707 společnosti Pan American a vedla se i jednání o anglické verzi pro snazší dabing.
Režisér Vorlíček, pro kterého šlo o nejoblíbenější vlastní film, si musel poradit i s drastickými záběry. Useknutou ruku krále natočil dodatečně na vypůjčenou kameru, protože se bál, že by diváci v zahraničí humor s krví neunesli. Použil proto modrou tekutinu hnanou hadičkou. Trik zafungoval a film uspěl i venku.
Improvizace a filmové triky
Mnoho legendárních hlášek ve scénáři vůbec nebylo. Když major Steiner zastavuje recidivistu Blooma, měl Vladimír Menšík zahlásit „Osmá dělostřelecká rota“. Místo toho z něj vypadlo: „Šestý pěší z Ivančic“. Improvizace prošla, protože Menšík se v Ivančicích skutečně narodil. Podobné detaily tvoří kouzlo filmu – ať už jde o píseň „Když jsem já sloužil“ při příletu krále, nebo nesmyslný vojenský pozdrav Boba, který mává šavlí úplně špatně.
Technická stránka filmu byla na svou dobu špičková. Modely figurín pro sanatorium profesora Somra vznikaly podle pokynů skutečných chirurgů. Ve scéně, kde si Evelyna připichuje punčochu špendlíkem do nohy, měla Janžurová na stehnu dokonalé latexové pouzdro. Při výrobě umělé ženy se zase využila dublérka a Janžurová propůjčila jen tvář v detailním záběru.
Dnes je snímek kultovní klasikou, která se v roce 2009 dočkala i divadelního zpracování v Chebu. Zajímavostí je, že představitelka krásné Molly, Olga Schoberová, v době natáčení žila v USA a byla provdaná za šéfa studia Warner Brothers. I to dodává filmu, který vznikal v sevřené normalizační Praze, nádech světovosti.
Snímek Pane, vy jste vdova! můžete zhlédnout na AMC v sobotu 21. února od 12:35.
