V její době šlo o nejslavnější ovci na světě. Světlo světa spatřila 5. července 1996 ve skotském Roslinově ústavu. Šlo o první úspěšně naklonované zvíře v historii, tedy kopii jiného jedince ze somatické buňky dospělého jedince. Do historie se však zapsala až 22. února 1997, kdy tento pokus Skotský výzkumný ústav potvrdil veřejnosti.
Úspěch vědy a lavina otázek
Narození této ovečky bylo obrovským vědeckým úspěchem. Hned nato se však – a zcela oprávněně – vyrojila celá řada etických i dalších otázek. Dolly byla totiž prvním živočichem klonovaným z buňky dospělého savce. Metoda byla tedy teoreticky použitelná i na člověka. Na svou výjimečnost ale možná doplatila – její život byl o polovičku kratší než u ovcí, které přišly na svět normálně.
Country zpěvačka
Pro odlehčení tématu stojí za zmínku původ jména Dolly. To ovce získala podle slavné americké country zpěvačky Dolly Parton. Duchovní otec pokusu i jeho realizátor, profesor Ian Wilmut to shrnul jednoduše: „Dolly vznikla z buňky mléčné žlázy a my jsme si nemohli vzpomenout na působivější pár prsou než ta u Dolly Partonové.“
Technika klonování
Ovce se „zrodila“ metodou nukleárního transferu. Z vajíčka jedné ovce bylo zkrátka odstraněno jádro, které tým nahradil jádrem buňky z vemene jiného jedince téhož druhu. Výsledné jehně tak bylo genetickou kopií dárkyně tohoto jádra.
Kvůli nízké šanci na úspěch postupu nechali skotští badatelé splynout celkem 277 párů buněk. Úspěšně se pak vyvinula asi desetina, konkrétně 29 embryí. Výsledek byl implantován do děloh třináctky náhradních ovčích matek. Nakonec se narodilo jen jedno mládě – právě Dolly. Utajení experimentu bylo tehdy tak přísné, že ani sami ošetřovatelé přesně nevěděli, čím je toto jehně výjimečné.
Krátký život a rakovina
Dolly se nejdřív opravdu dařilo, sama dokonce porodila šest naprosto zdravých jehňat. Potíže přišly ale na poměry ovčího života velmi brzy. Ve třech letech se projevila artritida, konkrétně zánět kolenního i kyčelního kloubu. Následná plicní infekce přerostla přímo v rakovinu plic. Když ji bylo šest let, museli ji veterináři utratit, aby ji zbavili utrpení.
Počátek běžného klonování?
Přes veškerý pokrok se klonováním dnes rozumí hlavně možnost získávání biologického materiálu vyrostlého z buněk konkrétního člověka. Obavy z toho, čím byla ovce Dolly, shrnul ve staré relaci pořadu Kotel Radim Uzel, když se ho diváci ptali právě na toto téma.
Černobyl po 39 letech od katastrofy: Odhady, kdy bude opět bezpečný jsou stále na desítky až stovky let
„O klonování všichni diskutují, ale nikdo tomu nerozumí. Největším odborníkem je samozřejmě biskupská konference. Jednou naklonovali ovci Dolly a všichni si myslí, že za chvíli se tady bude někde pást člověk. Ne. To, co se dnes rozumí klonováním, je získávání buněk, tkání, tkáňových kultur, které jsou kompatibilní s plícemi, játry nebo srdcem konkrétního člověka.“
Wilmutův pohled do budoucna
Dle jejího tvůrce Iana Wilmuta se lidstvo do 150 let naučí léčit většinu degenerativních onemocnění. „Je to proto, že vědci objevili způsob pěstování lidských kmenových buněk bez kontroverzního použití embryí. A my je teď můžeme studovat a v budoucnu s jejich pomocí léčit. To všechno vzešlo z klonování.“
Proč slavíme Cyrila a Metoděje zrovna 5. července? Byla to finta proti Janu Husovi
Zdroje: Wikipedia, iRozhlas, NeddTiscali
.jpg){kind=link}