Ranní rituál většiny Čechů vypadá stejně. Vstanou, otevřou okno dokořán a po pěti minutách ho zavřou s pocitem, že pro zdravé klima udělali maximum. Avšak vlhkost, kterou tělo během noci vyprodukuje, nezmizí tak rychle, jak si myslíme. Experti na energetiku a zdravé bydlení proto přicházejí s technikou takzvaného dvojitého větrání.
Neviditelná vlhkost v matracích
Lidské tělo je výkonný stroj, který se nezastaví ani v noci. Během spánku vypotí a vydýchá dospělý člověk až 700 mililitrů tekutiny. Tato voda se však nevypaří do vzduchoprázdna, ale vsákne se do pyžama, polštářů, přikrývek a především do matrace. Ložnice navíc bývají nejchladnějšími místnostmi v bytě, což vytváří ideální podmínky pro kondenzaci par.
Jednorázové vyvětrání ihned po probuzení vymění vzduch v místnosti, ale hluboko usazenou vlhkost v textiliích neřeší. Studený vzduch zvenčí sice vtrhne dovnitř, ale pokud okno zavřete příliš brzy, lůžkoviny zůstanou vlhké. V tu chvíli začíná proces, který končí vznikem plísní na zdech za postelí nebo v rozích místnosti.
Německá metoda dvojího větrání
Řešení nabízí metoda, kterou propagují němečtí odborníci na úspory energie. Ramona Ballodová z duryňské spotřebitelské centrály upozorňuje, že cestou k úspěchu je trpělivost a fázování procesu. První krok zůstává stejný, intenzivní průvan ihned po probuzení. Tím se zbavíte vydýchaného vzduchu plného oxidu uhličitého.
Následuje fáze, kterou většina lidí vynechává. Je nutné okno zavřít a nechat místnost přibližně dvacet minut „odpočívat“. Během této doby se suchý vzduch v místnosti mírně ohřeje a začne do sebe natahovat vlhkost, která se uvolňuje z chladnoucích peřin a matrací. Teprve v tento moment přichází na řadu druhé kolo větrání.
„Vzduch je kvůli vlhkosti z lůžkovin opět vlhký a i tuto vlhkost je třeba vyvětrat otevřeným oknem ven,“ vysvětluje princip Ramona Ballodová. Dvojitý cyklus zajistí, že vlhkost skutečně opustí byt a nezůstane uvězněna v pórech omítky nebo ve vláknech matrace.
Princip teplé a studené houby
Teplý vzduch funguje jako houba a dokáže pojmout mnohem více vodní páry než vzduch studený. První vyvětrání přivede dovnitř suchý, chladný vzduch. Ten se musí v zavřené místnosti ohřát, aby do sebe mohl „nasát“ vlhkost z lůžkovin.
Pokud byste větrali jen jednou a dlouho, stěny by prochladly a účet za topení by vystřelil nahoru. Dvojité krátké větrání je energeticky úspornější. Stěny a nábytek si udrží teplo, vymění se pouze vzduchová hmota.
Důsledné dodržování tohoto postupu má i ekonomický dopad. Suchý vzduch se ohřívá rychleji než vlhký. Kdo doma suší vlhkost, topí pánu bohu do oken. Vlhká zeď navíc ztrácí své izolační schopnosti a teplo uniká ven mnohem snáze.
Rizikový faktor sušáků
Samostatnou kapitolou je sušení prádla v interiéru během topné sezóny. Mokré oblečení na sušáku funguje jako zvlhčovač s obrovským výkonem. Voda z prádla se musí někam odpařit a bez dostatečné ventilace končí na nejchladnějších místech v bytě, typicky na okenních překladech nebo za skříněmi.
V místnostech s mokrým prádlem je nutné frekvenci větrání zdvojnásobit. Ideální je vytvořit průvan otevřením protilehlých oken. Důležité je také zavírat dveře do ostatních pokojů. Vlhkost se jinak šíří bytem jako neviditelná mlha a kondenzuje i v místnostech, kde se netopí.
Prádlo patří do vytápěné místnosti, kde je možné zajistit rychlou výměnu vzduchu. Sušení v chladné chodbě nebo nevětrané komoře je přímou pozvánkou pro spory plísní, které mohou vyvolat alergické reakce a respirační onemocnění. Správné větrání je tak nejlevnější prevencí, která šetří plíce i peněženku.
👉🏻 Další tipy do domácnosti.
