Orwellova alegorie Farma zvířat zůstává jedním z nejvlivnějších děl celého 20. století. Dobově šlo o kritiku SSSR, který byl ale v letech 1943-1944 spojencem Británie proti nacistům. Vydání knihy bylo proto obrovský problém – Orwell kritizoval stalinistickou deformaci ruské revoluce. Farma zvířat vyšla poprvé v srpnu roku 1945. V čem se mrazivě trefil a co nemohl ve své době vidět?
Od záměru k destrukci
Příběh pomocí metafor ukazuje události vedoucí k ruské revoluci a základy Sovětského svazu. Zároveň ale popisuje tragickou změnu, která vedla k extrémistickému státu vedenému Stalinem. Orwell v ní perfektně popsal lidskou povahu i v naší moderní společnosti.
Tehdy 42letý demokratický socialista, profesí hlavně novinář, se dle Time snažil varovat své krajany. Konkrétně před tím, co jako letitý průzkumník sociální nerovnosti viděl jako nebezpečnou zamilovanost do Stalina.
Informace a „alternativní pravda“
Autorova predikce manipulace s fakty nabírá dnes skutečně prorockých rozměrů. Prase Pištík v příběhu stále přepisuje historii a podle aktuálních potřeb vedení mění pravidla chování zvířat. Ta se odlišují od lidí heslem: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy zlé.“ Jakmile se ale vedení rozhodne pro bipedii (chůzi po dvou nohách), změní se pravidlo na: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší.“
Kult osobnosti
Prase Napoleon kolem sebe buduje klasický kult osobnosti. Evokuje tak nejen Stalina, ale i Hitlera nebo dnešního Kim-Čong Una. Ze „sluhy lidu“ oddaného vůli společnosti se tak stává nedotknutelná osobnost. A tento princip je univerzálně platný bez ohledu na rok nebo kontinent. Klíčem je vždy charismatický vůdce, který slibuje jednoduché řešení složitých problémů.
Dělení společnosti a vnější nepřátelé
Pokud se člověk nedokáže identifikovat sám za sebe, identifikuje se vymezením vůči jinému člověku nebo skupině. To je základní sociologická zákonitost vytváření vlastní identity. Právě vytváření obrazu vnějšího nepřítele (v případě Farmy farmáře Jonese a sousedních farem) vede zvířata k vnitřní soudržnosti.
Odolnost demokracie
Demokracie připadaly Orwellovi nestabilní a křehké, budoucnost vnímal právě jako totalitní. Jak se ale ukazuje, demokratické instituce či nezávislé soudy jsou překvapivě odolné. Stejně tak svobodná média.
Herečtí sourozenci z Jedné rodiny a Ulice. „Máme stejnou mámu, nejsme nevlastní,“ říká Oliver Vyskočil
Technologie kontra kontrola
Médiím obrovským způsobem pomáhají decentralizované digitální technologie, které nelze centrálně ovládat. Onen původní totalitní způsob informační kontroly vlastně narušuje vznik internetu. Jedinou obranou totalit je tak jeho omezení, jak ukazují Čína, KLDR nebo Rusko.
Orwell očekával roli technologie jako hlavního nástroje státní moci, což rozvedl v pozdějším románu 1984. Internet sice umožňuje také masovou manipulaci, dává ale stejné nástroje do rukou oběma „stranám barikády“. Ty jedničky a nuly si zkrátka nikdo nemůže usurpovat pro sebe.
Síla globalizace
Farma zvířat ukazuje izolovanou formu tvorby totality. Nepočítal se silou globalizace, s mezinárodními organizacemi, ekonomickou propojeností, zkrátka propojeným světem. Jakákoli dnes „fungující“ totalita může přežít jen jako naprosto izolovaný skanzen.
Nová podoba
Letos vznikla aktualizovaná podoba Farmy zvířat režírovaná Andy Serkisem (ano, Glumem). Na premiéře v Annecy poznamenal: „Jakákoli podobnost se skutečnými vládami a lidmi je záměrná.“ Jeho snímek pak končí věnováním: „Těm, kdo jsou utlačováni – váš čas určitě přijde. A těm, kdo utlačují – váš čas určitě skončí.“
.jpg){kind=link}