Patřil mezi nejlepší vojenské piloty své generace. Měl výcvik v Hvězdném městečku u Moskvy, prošel všemi testy a čekal na rozkaz ke startu. Pak přišlo rozhodnutí z Prahy. Letěl Vladimír Remek. Oldřich Pelčák tak navždy zůstal náhradníkem. Žil s tím však smířeně, bez hořkosti a s úsměvem, který ho provázel celý život.
Chlapec z Kyjova, který chtěl do nebe
Narodil se 2. listopadu 1943 ve Zlíně. Dětství prožil v Kyjově, kde se začal zajímat o techniku a letadla. Když jednou viděl na malém letišti v Kunovicích přistávat větroně, vystoupil z vlaku a šel se tam podívat. Ten okamžik rozhodl o jeho životě.
Začal v modelářském kroužku, později přišel první opravdový let. Na větroni LF-109 Pionýr. O několik let později už seděl v kokpitu proudového Delfína a potom i v MiGu-15. Po studiu na leteckém učilišti v Košicích se stal pilotem MiGu-21 u elitního pluku v Českých Budějovicích. Tam se potkal s Vladimírem Remkem, mužem, s nímž ho pak spojila historie.
Na začátku sedmdesátých let získal možnost, o jaké se tehdy snilo každému pilotovi. Byl vybrán ke studiu na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. Tam se učili ti nejlepší. Po návratu do vlasti měl před sebou kariéru, která mohla skončit i v kosmu.
Cesta do Hvězdného městečka
V roce 1976 se Československo zapojilo do programu Interkosmos. Z mnoha vojenských pilotů bylo vybráno několik desítek kandidátů. Nakonec zůstali čtyři: Vladimír Remek, Oldřich Pelčák, Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Do závěrečného výcviku odjeli jen Remek a Pelčák.
Oba strávili více než rok v Hvězdném městečku u Moskvy. Trénovali simulace, přistání, stav beztíže i přetížení. „Špatné chvilky jsem zažil, když jsme dělali nácvik přistání na mořskou hladinu. Máte toho plné kecky a obvykle se u toho dost zvrací,“ vzpomínal se smíchem v pořadu Slavní neznámí na Stream.cz.
Rozhodnutí o tom, kdo poletí, padlo na poslední chvíli. „Rozhodnutí nám řekli už na kosmodromu, to bylo pár dní před startem. Generál držel dálnopis z Prahy a oznámil, že poletí Remek,“ řekl. 2. března 1978 odstartoval Sojuz 28. Československo se stalo třetí zemí světa, jejíž občan se dostal do vesmíru. Pelčák tehdy seděl v řídicím středisku.
Život pilota, který nikdy nezahořkl
Po návratu do vlasti se účastnil oficiálních ceremonií po boku Remka i tehdejšího vedení státu. Poté se vrátil k létání. V Žatci velel stíhacímu pluku, později působil u protivzdušné obrany. Měl pověst přímého člověka, který se nebál říct vlastní názor.
Po odchodu z armády pracoval jako zkušební pilot ve Výzkumném ústavu ve Kbelích. Létal i v Aeru Vodochody. Za svou kariéru nalétal přes 3500 hodin na různých typech letadel. Po roce 1989 vystupoval na leteckých přehlídkách i v zahraničí. „Všichni byli po revoluci zvědaví, jak piloti z bývalé komunistické země létají. A byli velmi překvapeni, že to umíme,“ vzpomínal pro ČT24.
Do penze odešel v roce 1999. Zůstal aktivní, účastnil se besed, propagoval kosmonautiku a rád vyprávěl o létání. Přátelé o něm mluvili jako o člověku s nadhledem, který měl blízko k humoru a nikdy se nebral příliš vážně.
Oldřich Pelčák zemřel 7. října 2023 ve věku 79 let. Vojenský historický ústav Praha zprávu o jeho úmrtí zveřejnil s poděkováním za celoživotní službu letectví. V české historii zůstane zapsán jako muž, který se dívá k hvězdám, i když zůstal na Zemi.
Simon Cowell vydědil syna. 600 milionů dolarů raději rozdá charitě, nevěří na předávání bohatství
Zdroje: autor, Stream, Kosmonautix, ČT24
