Zdeněk Macura dnes slaví dvaapadesáté narozeniny a jeho současný život připomíná dřívější bouřlivé roky jen velmi vzdáleně. Muž dříve spojovaný s divokými potyčkami a urputnou snahou o záchranu Ivety Bartošové dal světu šoubyznysu definitivní sbohem. Nyní tráví dny ve své dílně při výrobě chytrých teploměrů a po prodělané mrtvici našel smysl v hluboké křesťanské víře.
Zářivá světla blesků nahradila páječka a kód
Macura pečlivě zúročuje své vysokoškolské vzdělání z Univerzity Palackého v Olomouci v oboru aplikovaná fyzika. Založil firmu zaměřenou na chytrá zařízení a internet věcí. Středobodem jeho pracovního dne je vývoj a kompletace WiFi teploměrů pro komerční využití. Veškerou práci na produktech zastane naprosto sám bez pomoci dalších zaměstnanců. Píše zdrojový kód pro procesory a vymýšlí kompletní architekturu plošných spojů, samotné krabičky pro svá zařízení modeluje a následně tiskne na několika 3D tiskárnách.
Hotové díly pak vlastnoručně kompletuje a citlivé spoje stále velmi pečlivě pájí ručně na pracovním stole. „Jsem v životním stádiu, kdy jsem vypozoroval na společnosti, že současný celebritní narativ spíše společnosti škodí,“ vysvětlil své stažení z veřejného prostoru. Od roku 2017 prodal více než deset tisíc kusů elektroniky a jeho produkty odebírají i velké společnosti. Zákazníkům navíc osobně poskytuje technickou podporu na dálku.
Přehodnocení priorit po varování lékařů
Cesta k vybudování stabilního podniku obsahovala řadu odboček. Macura pracoval jako softwarový inženýr u jiných firem a jezdil po Praze jako taxikář. Zásadní moment v jeho vnímání vlastního těla a zdraví přišel v roce 2019 po prodělání lehké mozkové mrtvice. Tento zdravotní incident ho přiměl radikálně upravit denní režim. Změnil jídelníček a výrazně zhubl bez zapojení jakéhokoliv pravidelného cvičení či sportu.
Žije velmi poklidným životem v hlavním městě a rozhovory do médií dává jen výjimečně. Pozornost veřejnosti i novinářů mu je v současnosti spíše na obtíž. „Kdyby celebritní svět lidé brali jen jako zábavu, ale všiml jsem si, že lidé mají tendenci brát známé lidi jako někoho víc a to je chyba,“ nastínil svůj odmítavý pohled na uctívání známých tváří.
Otevřené dopisy na nejvyšší místa a hledání pokory
Velkou oporou je pro něj spiritualita a křesťanská víra. Macura pravidelně sepisuje autorské texty na svůj osobní blog a aktivně komentuje společenské dění skrze optiku náboženství. Obrací se formou otevřených dopisů na politiky a další hybatele veřejného života. Nedávno například žádal Mikuláše Mináře o připomenutí odkazu Ježíše Krista na demonstraci na Letné. V podobném formátu odeslal výhrady prezidentu republiky nebo ministrovi.
Ve svých úvahách apeluje na návrat k čisté morálce a opuštění povrchních hodnot. Lidé podle něj nedocenili podstatu talentu a veškerá světská sláva by měla náležet stvořiteli. Upozorňuje na nebezpečí uměle vytvářených kauz a vyzdvihuje důležitost osobní vnitřní očisty každého jednotlivce.
Nenápadná pomoc a studium lidské psychiky
Otázka domácího násilí představuje výjimečné téma ochotně diskutované s novináři. Před třinácti lety plnil Macura přední stránky novin kvůli velmi vyostřeným konfliktům s Josefem Rychtářem při urputné snaze ochránit zpěvačku Ivetu Bartošovou. Známá cesta do Itálie i nadávky u plotu v Uhříněvsi jsou však dávno minulostí. Macura se v současnosti zabývá hlubšími psychologickými příčinami manipulace uvnitř partnerských vztahů.
Domácí násilí podle něj pramení téměř vždy v narcistické poruše osobnosti agresora. „Je to lstivá taktika, jak udržovat moc a kontrolu nad druhými lidmi,“ popsal přesvědčivě chování tyranů. Silně proto podporuje zavedení povinné výuky o narcismu přímo na středních školách. Stále také udržuje při životě svůj dřívější komunitní projekt stavby menších paletových domků pro znevýhodněné ženy bez přístřeší.
