Bývalý vojenský újezd Ralsko stojí na prahu masivní transformace. Skupina ČEZ zde plánuje vybudovat šestnáct ocelových gigantů dosahujících výšky čtvrt kilometru. Oznámení mamutího projektu okamžitě vyvolalo bouřlivou reakci dotčených obcí, ochránců přírody a památkářů. Rozhodovací proces aktuálně naráží na nutnost detailního posouzení vlivů na krajinu.
Mrakodrapy uprostřed lesů
Stožáry mají vyrůst u Náhlova a Svébořic. Každá z plánovaných staveb svými rozměry překoná pražský žižkovský vysílač. S rotorem v nejvyšším bodě dosáhnou větrníky výšky úctyhodných 250 metrů. Samotný stožár se má tyčit do výšky 166 metrů. Projekt svými parametry dalece přesahuje běžné evropské standardy.
Každá turbína vygeneruje až 7,2 megawattu elektrické energie, celkový instalovaný výkon parku tak spolehlivě přesáhne sto megawattů. Běžný průměr světových pevninských větrníků se přitom aktuálně pohybuje pod pěti megawatty. Česká republika se tak může posunout mezi absolutní technologickou špičku v oboru.
Štědrá finanční injekce
Společnost ČEZ dle serveru Novinky nabízí dotčenému městu Ralsko kompenzaci ve výši šesti set milionů korun. Finanční balíček zahrnuje jednorázovou platbu po změně územního plánu, pravidelné poplatky z vyrobené elektřiny a speciální bonusy z celkové produkce. Radnice získá dodatečné prostředky pro rozvoj veřejného osvětlení a instalaci vlastních fotovoltaických systémů. Část peněz poputuje na podporu místních školek, dětských táborů a rekonstrukce veřejných budov.
Zásadní odpor úřadů
Slibované miliony však kritiky z řad odborné veřejnosti neumlčí. Ochránci přírody varují před fatálními zásahy do místního ekosystému a ohrožením unikátní rezervace zubrů. Zvýšená dopravní zátěž podle nich nevratně poškodí chráněné lokality.
Kritiku přidávají také památkáři, kteří se obávají narušení historického krajinného rázu, dominantního vrchu Ralsko a výhledu na hrad Bezděz.
Krajský úřad v Liberci nařídil provedení komplexního posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Investor musí vypracovat detailní hlukové studie a analyzovat dopady na vodní režim. Odbor životního prostředí trvá na vytvoření realistických vizualizací z různých úhlů.
Do schvalovacího procesu vstupují stovky připomínek. „Podáno bylo sedm vyjádření od státních orgánů či odborných organizací státu, od obcí a měst Ralsko, Osečná, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Hlavice, Cetenov, Hamr na Jezeře a Všelibice,“ řekl mluvčí krajského úřadu Filip Trdla pro web Náš region.
Energetická spása republiky
Česko v produkci větrné energie výrazně zaostává za vyspělou Evropou. Celková kapacita všech tuzemských větrných zdrojů se na konci loňského roku pohybovala kolem 371 megawattů. Plánovaný park na Českolipsku tento objem skokově navýší o třetinu.
Loni sice foukalo, ale pro energetiky dost bídně a celková výroba spadla na sedmileté dno. Firmy proto logicky hledají místa se silnějším prouděním vzduchu a na mušce mají aktuálně Vysočinu, střední Čechy, Pardubicko a samozřejmě Liberecký kraj.
Obří vrtule teď musí převzít otěže po dosluhujících uhelných elektrárnách. Doly se postupně zavírají a republika nutně potřebuje silnou náhradu, aby naše stárnoucí energetická síť v nejbližších letech nezkolabovala.
Čekání na razítka
Povolovací proces potrvá minimálně další rok. Investor momentálně zpracovává variantní řešení s odlišným počtem turbín a upravenou výškou sloupů. Pokud získá všechna nezbytná souhlasná stanoviska od dotčených orgánů, samotná stavba odstartuje na jaře roku 2027. Budování šestnácti věží pak zabere zhruba dva roky.
