Bývalá dětská hvězda Tomáš Holý opustil svět filmu už na prahu dospívání. Diváci si ho sice zamilovali jako nezkrotného rošťáka, on sám ale toužil po klidném životě mimo pozornost veřejnosti. O jeho předčasném úmrtí přesto dodnes koluje řada lží a zkreslených historek. Skutečný příběh studenta práv přitom postrádá divoké večírky i pověst rozmazlené zlaté mládeže.
Z hereckého výsluní do studentských lavic
Tomáš Holý dal během dospívání přednost běžnému životu na úkor herectví. Nastoupil na gymnázium Vítězná pláň a po maturitě uvažoval o dráze advokáta na právnické fakultě. Přátelé ho viděli spíše v umělecké agentuře, protože rád cestoval a bavilo ho organizovat akce. Žil velmi skromně s maminkou v malém dvoupokojovém bytě v pražských Nuslích. Rodiče se dávno rozvedli a chlapec vyrůstal obklopen obrovskou láskou celé své rodiny. Herectví mu velké jmění rozhodně nepřineslo. Dětští herci brali v tehdejší době 120 korun za den a úspory z natáčení sotva pokryly cenu letenky do Ameriky pro strýce Jana.
O popularitu nikdy nestál. Pozornost okolí a hromady vzkazů od fanynek ho spíše unavovaly. „Do televize mu chodily tuny dopisů, holky prosily o autogram, nejdřív jim fotku podepisoval, ale pak ho to přestalo bavit a dělala to za něj maminka,“ prozradil Holého kamarád Ota Kars před lety. Na veřejnosti se herec někdy i zapíral a lidem ve vlaku s vážnou tváří tvrdil, že si ho s oním slavným klukem z televize pouze pletou. Nabídku režisérky Marie Poledňákové na další filmové pokračování oblíbených komedií bez váhání odmítl.
Láska a revoluční dny
Na sklonku osmdesátých let tvořil pár se začínající zpěvačkou Lucií Bílou. Seznámil je společný kamarád a o romantických a spontánních gestech svědčí historka s fotografií. Zpěvačka si postěžovala, že nemá žádný snímek svého chlapce, on sáhl do kapsy, vytáhl občanský průkaz, fotku z něj prostě vytrhl a podal jí ji. K Vánocům mu Bílá stihla uplést trojbarevný svetr.
Listopadové události roku 1989 prožíval Holý velmi aktivně. Ze své osobní sbírky vytáhl starý gumový obušek a zbité spolužáky z Národní třídy vítal ve dveřích bytu s recesistickým heslem o holých rukách. Ve škole se kvůli studentským stávkám posunul celý harmonogram. Zkoušky v posledním ročníku práv tak skládal až na přelomu února a března následujícího roku.
Telefonát z vojenských kasáren
Těsně před odjezdem na osudový prodloužený víkend prožil Holý velmi absurdní situaci. Jeho bratranec tehdy sloužil na vojně v pražské Ruzyni a na společném pokoji vyslechl znepokojivou debatu. Kolegové vojáci probírali čerstvý novinový článek o tom, že se Holý zabil v autě pod vlivem alkoholu. Vyděšený bratranec okamžitě běžel k telefonu a vytočil rodinné číslo. Sluchátko naštěstí zvedl přímo Tomáš Holý.
„Nic mi není, to je nějaká fáma. Za týden se uvidíme,“ uklidňoval tehdy příbuzného a dodal, že po návratu z plánovaného víkendu na chalupě ho konečně s někým seznámí. Nepochybně měl na mysli právě svou novou přítelkyni Lucii Bílou. Lživá zpráva o opilém studentovi a tragické bouračce tak paradoxně vznikla ještě za jeho života a novinami proběhla o několik dní dříve, než k nehodě skutečně došlo. Kdo tuto falešnou zprávu tehdy vymyslel a vypustil do světa, se už nikdy nepodařilo zjistit.
Osudný výlet na sever Čech
Po úspěšném zkouškovém období vyrazil s přáteli na vysněný prodloužený víkend. 8. března 1990 zamířili na chalupu do Polevska u Nového Boru. Společnost se po ubytování vydala pěšky do místní hospody. Někdo dostal nápad přinést velký radiomagnetofon. Holý se nabídl, vzal si klíčky od červené Škody 120 patřící jednomu z kamarádů a techniku přivezl k restauraci.
Po večeři odložil klíčky do kapsy a zapomněl na ně. Později večer dostal nešťastný nápad vyrazit na krátkou projížďku směrem ke Kytlici. Kvůli špatnému počasí a silné tmě se s kamarádem brzy rozhodli vrátit na základnu. V klesání před obcí auto dostalo přetáčivý smyk a narazilo bokem přímo do stromu. Holý utrpěl zlomeninu vazu a na místě zemřel. Spolujezdec vyvázl jen s lehkým zraněním.
Smyšlenky bulvárních deníků
Kolem tragické nehody se okamžitě vyrojila spousta nepravdivých informací. Noviny psaly o divoké jízdě v těžké opilosti, čelním nárazu nebo o bujarých večírcích. Nic z toho se nezakládalo na pravdě. V osudný večer si dal k jídlu jedno malé pivo a k nehodě přispělo spíše špatné rozhodnutí vyjet do sychravé tmy v kombinaci s technickými vlastnostmi tehdejších vozů.
Zpráva o úmrtí zasáhla jeho blízké i širokou veřejnost naprosto nepřipravené. Policisté přišli tragickou novinu oznámit mamince do Nuslí v noci a ona prvotně věřila ve špatný vtip. Kamarádi na pohřbu dokonce napůl očekávali, že se víko rakve zničehonic odklopí a jejich milovaný přítel pronese nějakou ze svých oblíbených filmových replik.
Diváci si talentovaného chlapce s jiskrou v oku mohou připomenout už v neděli v 16:20 na Nově nebo v pondělí v podvečer na Nova Cinema v rodinném filmu Pod Jezevčí skálou.
O osudech dalších dětských hvězd si můžete přečíst ZDE.
.jpg){kind=link}
