Lamanšský průliv či kanál La Manche odděluje Velkou Británii od severní Francie. Hydrosfericky jde o tu část Atlantiku, která ho spojuje se Severním mořem. Je také jednou z nejrušnějších tepen lodní dopravy na světě. Největší hloubka je 172 m, délka 350 kilometrů. Co všechno je s ním spojeno?
Geologický mladík
Protože je geologie věda pracující s tisíci lety jako základní jednotkou, je průliv La Manche dítětem až dorostencem. Vznikl totiž teprve před 10 000 lety, kdy skončila poslední známá doba ledová. Tající ledovce tehdy zvýšily hladinu moří a byla zaplavena pevnina, která do té doby spojovala Británii s pevninskou Evropou.
Právě on se během mnoha střetů stal přirozenou ochranou ostrovů. Během druhé světové války byl zaminován, stal se i základem pro pořekadlo „Good isolation“ vztahující se právě k Anglii. Vodní oddělení od Evropy totiž Anglii dovoluje zůstat stranou mnoha místních událostí a zasáhnout jen tehdy, když sama chce.
Plavci a letci
K prvnímu překonání vzduchem došlo 7. ledna 1785 a jednalo se o balon. Francouz Jean-Pierre Blanchard a jeho americký koleda John Jeffries tehdy překonali vzdálenost mezi Doverem a Calais.
Dodnes je La Manche oblíbeným cílem vytrvalců na lodích i jen plavců. Prvním plavcem byl Angličan Matthew Webb, který oněch 36 kilometrů přeplaval v roce 1875, trvalo mu to 21 hodin a 45 minut. V roce 1923 se americká plavkyně Gertrude Ederleová vydala opačným směrem. Po namáhavých 14 hodinách a 39 minutách vystoupila z vody jako první žena. České prvenství se dostavilo 13. července roku 1971 a má ho na svědomí František Venclovský.
Letecké prvenství
Pověstné je letecké překonání. Louis Blériot byl totiž smolařem a outsiderem a přelet kanálu absolvoval s popálenou nohou. Dnes ho vnímáme jako oborového průkopníka, tehdy však zkrachovalý inženýr vytřel zrak mnoha lepším a bohatším. Získal totiž cenu za první přelet kanálu v letadle s vlastním pohonem a těžším než vzduch.
Vstříc tmě a neznámu
Dne 25. července 1909 vzlétl v půl páté ráno z útesů u Les Baraques kousek od Calais. Bez kompasu, bez navigace se v malém dřevěném jednoplošníku vznesl do řídnoucí tmy nad vodou. Jeho pokus je šílenější a o to cennější, že riskoval život. Kdyby spadl do vody klidně hned u břehu, utopil by se.
Těžké dětství Terezy Brodské alias Báry z Ulice: Matka Jana Brejchová ji odložila k sestře, Hanzlík ji trestal tichem
V té době chodil totiž kvůli popálené noze o berlích a nedokázal by tak plavat. Na jeho cestu se hodí frustrovaný výrok Nicka Cartera z filmové parodie Adéla ještě nevečeřela: „I nebe je proti nám.“ Blériot letěl tempem více jak 64 kilometrů v hodině 76 metrů nad mořem. Ani počasí mu nepřálo, zaskočil ho silný liják, takže asi deset minut vůbec neviděl.
Vítr ho navíc odklonil od trasy, takže kudy do Anglie vlastně jen odhadoval. „Nic jsem neviděl. Ani Francii, ani Anglii. Byl jsem sám, byl jsem ztracen. A pak jsem spatřil doverské útesy,“ líčil později své dobrodružství.
Staré a nové břehy
Kdosi velmi moudrý a zkušený kdysi konstatoval, že: „Nemůžete doplout k novým břehům, dokud nemáte odvahu ztratit z dohledu ty staré.“ Blériotovo letecké dobrodružství je doslovnou realizací této myšlenky.
Nyní vede přes La Manche tunel, díky kterému se můžete z Francie do Anglie dostat autem či vlakem.
