Je to malé, má to tvar lidského zadku a svítí to ve tmě. Červ Chaetopterus pugaporcinus je v angličtině znám jako „pigbutt worm“, tedy prasozadek nebo prasečí červ. Co jsou tito červi velikosti kuličky vlastně zač, na to vědci stále postupně přicházejí. Obecně se má totiž za to, že přes 90 % veškerého mořského života nebylo dosud popsáno. Jaký zajímavý nález tedy vědci objevili?
Stále něco nového
Nepřekvapí proto, že při výpravách do hlubin objevují experti stále nové korýše, ryby, mlže a další drobnou i větší havěť. Předchozí už mají své „škatulky“, někdy se ale objeví něco, co se popisu nejdříve vzpírá. Tento případ nastal i v roce 2001, kdy vědci z Monterey Bay Aquarium Research Institute navigovali řízenou ponorku do hloubky 800 až 2 200 kilometrů.
Bylo to u břehů Kalifornie, a právě tam v tzv. půlnoční zóně, je potkala průsvitná růžová skvrna velikosti lískového oříšku. „Bylo to ale větší než většina malých částic, které dole vídáme,“ komentoval věc Bruce Robison, vedoucí vědecký pracovník MBARI. „Něco takového jsem ještě neviděl, prohlásila záhy většina týmu.“
Prasečí zadnice
Čím více se všichni dívali na plovoucí kapku, tím víc se shodovali na popisu. „Vypadá to jako prasečí zadek, zaznělo a všichni s tím souhlasili,“ upřesňuje Robison. „Všem se to líbilo a zůstalo to až do latinského názvu.“ Pak zbývala těžší věc, tedy určit, o co se vlastně jedná. Spousta nejasností ale zůstává dodnes.
Jak určit kapku
To je docela přesný termín, protože to má odpovídající velikost i tvar. Mořská bioložka Karen Osbornová ze Smithsonova národního institutu byla zrovna u MBRARI na stáži. „Říkali mi, že existuje taková záhadná skvrna a vlastně nevíme, co to je,“ vzpomíná na památné momenty. Na první pohled to vypadalo jako mnohoštětinatci, které tehdy studovala.
Hned se však objevilo několik problémů, od stavby těla po velikost. Podobný, ale odlišný vzhled ji utvrdil v domněnce, že jde o druh štětinatého červa, kterého dosud neviděla. DNA rozbor ji v tom podpořil. Ani dnes však badatelé neví, jestli je to larva, nebo dospělý jedinec svého druhu.
Robisonův odhad je, že si dospělí jedinci druhu zachovali vlastnosti larvy, třeba dovednost plavat celé dny ve vodním sloupci, čemuž se říká neotenie.
Ono to svítí
Zvláštní vzhled prasátka lákal vědce i nadále, takže v dalších letech zjistili mnoho nového. Jednak pozorovali ve vodě další exempláře, ale také je zkoumali v laboratoři. „Všimli jsme si, že jsou často připoutáni k jakémusi amorfnímu oblaku slizu.“ Robison tím odkazuje na průsvitná vlákna, která červa někdy obklopují jako deštník.
Tento smotek taky zachycuje mořský sníh, výkaly a další odpad, kterým se tvor živí. Jako u jiných hlubinných tvorů se i tady vyvinula bioluminiscence, tedy schopnost svítit. Když do nich něco zkrátka strčí, začnou modře blikat. Někdy se tak chová i okolní vak.
Miliony prasečích zadnic
„Dělá mi radost myšlenka, že právě teď se někde v hlubinách oceánů prohání miliony prasečích červů,“ uvedla v mailu Rebecca Helmová, mořská bioložka z univerzity v Georgetown. Právě ona vrátila prasečího červa na výslunní, když o něm psala na serveru Bluesky. Chtěla tím lidi povzbudit v nejisté době.
„Plocha volného moře je větší než plocha Marsu. Já jsem chtěla být vždycky planetárním průzkumníkem. A teďka studuji oceán, ale mám pocit, že dělám právě tohle.“
Další zajímavosti najdete tady.
Muž roku 2025: Dvanáctka fešáků jde do finále. O titul zabojují podnikatelé, trenéři i muži v uniformách
Zdroje: NationalGeographic, Wikipedia, Mindat
