Určitá skupina Čechů je stále poměrně dosti posedlá slovanským původem našeho národa. I když mohlo něco takového platit v minulosti, současná situace je naprosto někde jinde. Dle moderních studií má totiž slovanské geny jen cca třetina populace. Genetika je zkrátka neúprosná a průběhem let, nota bene staletí, se u populace jednoduše proměňuje.
Poloviny, čtvrtiny i osminy
O tom, jaký kdo z nás bude, rozhodují životní vlivy a geny. Ty spravují především náchylnost k nemocem, vzorce chování a další skutečnosti. Polovinu této informace získává člověk od matky, polovinu od otce. Tím to ale nekončí. Protože stejný mechanismus platí i pro rodiče, bereme si čtvrtiny z obou babiček a dědečků, osminu pak z jejich rodičů.
Současně to samé přenášíme na naše potomky. Při určování původu se tak mohou vědci zaměřit na dva faktory. Konkrétně jde o chromozom Y, který se dědí jen v mužské linii, poté tzv. mitochondriální DNA, předávanou zase jen ženami.
Africká Eva a Adam
Sledováním obou genetických stop se v historii našeho druhu zjevila tzv. Africká Eva. Jde o ženu žijící ve východní Africe, která se (aniž o tom samozřejmě věděla) stala před zhruba 140 000 lety matkou celého našeho druhu. Stejně tak existoval praotec všech lidí, označovaný jako „chromozomální Adam“. Žil ve východní Africe před cca 250 000 lety.
Právě subsaharská Afrika byla geneticky velmi pestrou směsicí. Na druhé straně Eurasie, tedy dnešní Evropa a Asia, na tom tak dobře není. Potvrzuje to i docent Jaromír Beneš z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Výjimku tvoří právě tuzemsko, protože se nacházíme právě v srdci evropského kontinentu. Ne nadarmo se tak i Praze někdy říká „tajné hlavní město Evropy“.
Genetická džungle
Naše území tak bylo po tisíce let genetickou křižovatkou, kterým procházeli příslušníci nejrůznějších etnik. Jádro evropské populace stvořili původní lovci mamutů. Ti se v našich končinách pohybovali asi v době 40 až 24 tisíc let před Kristem. Jejich geny aktuálně zůstávají jen asi u 15 % Čechů.
Oblíbení a pověstní Keltové k nám dorazili z jihozápadní Francie, došlo přirozeně k mísení s původním obyvatelstvem. Jejich genotyp zůstává v rámci Evropy u 40 % populace. U Čechů pak mluvíme o keltsko-germánských genech, které najdeme asi u třetiny národa.
Francouzi chtějí v celé EU zamezit mládeži přístup na sociální sítě. Důvodem je strach
To Vikingové přijíždí
Písnička skupiny Asonance popsala v refrénu další vliv, který se do české populace propsal. Došlo k tomu s nástupem a rozvojem zemědělství, první lidé žijící takovým způsobem dorazili ze Středního východu. Původně žili totiž na jihu. Jakmile ale začaly ustupovat ledovce a měnilo se klima, posouvali se stále více severně.
Tzv. vikingský genom mají tudíž hlavně seveřané, v Česku tvoří asi 10 %.
Jsme jedineční
V rámci Evropy i jejího okolí nemá genetická skladba naší populace obdoby. Zajímavá je i věc kultury Keltů či Germánů. Ta se totiž nápadně liší, současně ale oba národy patří do stejné genetické skupiny. A rozlišení i v jejím rámci je opět docela obtížné. Slovanský původ pak převládá hlavně na východě Evropy, nejvíce v Polsku, kde tvoří 58 % obyvatel.
Jakub Zedníček (†27): Před sedmi lety tragédie na D1 ukončila život mladého herce. Pro Pavla Zedníčka byl jako syn
Zdroje: EpochaPlus, Euro, StoPlusJednicka, Wikipedia
