Ať už je to formička na kostky uvnitř mrazáku nebo zimní povrch jezera, led se vždy vytvaruje podle svého okolí. Pokud jde o sněhové vločky, vede celý proces ke zcela jinému výsledku. Žádné dvě nejsou totiž stejné a nabízí naprosto ohromující paletu vzorů. Čím to je?
Jak vznikají sněhové vločky?
Stručně řečeno tehdy, když vodní pára putuje vzduchem a ztuhne na nějaké částici. Tak vznikne základ pro pomalu rostoucí krystal ledu – tedy sněhovou vločku. Pára může kondenzovat dvěma základními způsoby, což hraje velkou roli na konečném tvaru vločky.
Prohlášení, že žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné, je do jisté míry pravda. Současně ale jejich vzory vykazují pozoruhodné podobnosti. Všechny mají totiž šestiúhelníkovou symetrii. Tedy vzor v jednom sektoru se opakuje v dalších pěti.
„Dlouho se v rozpacích
strojila v oblacích
pro tuto sváteční chvíli.
Po vzoru básníků
za cenu zániku
letěla,
aby svět byl aspoň na chvilku
nevinně bílý.“Karel Plíhal, Vločka
Zrod vločky
Sněhová vločka není jen zmrzlá kapka vody padající z oblaku. Vzniká pomalu a roste už uvnitř oblaků. Její zrod začíná, když se vodní pára zachytí na nějaké částici ve vzduchu a zkondenzuje. Tedy začne se měnit z plynu na pevnou. Tak začne kolem třeba kousku prachu růst krystal.
Pád vločky a symetrie
Protože je takový krystal těžší než vzduch, začne padat dolů. Mrznutí ale pokračuje a na základu rostou další krystaly, oněch 6 ramen. Krystaly jsou symetrické, protože odráží vnitřní řád molekul vody, které se uspořádají v předem určeném prostoru (tzv. krystalizace).
Čtvrteční Ulice: Starosta udeří na Soňu, trestní oznámení, Běta o sobě dává vědět a party, na kterou nikdo nezapomene
Složitý tvar jednoho ramena vločky je určen konkrétním počasím během pádu celé vločky. Vločka může klidně začít růst jedním způsobem a o vteřiny později jinak, protože se změnily parametry prostředí.
Proč se tedy všechny nějak liší?
Zkrátka proto, že každá z nich spadne z nebe trochu jinou cestou, rychlostí a vyskytne se v jiném prostoru. Po cestě tak každá zažije trochu jiné podmínky, a tedy nabere jiný tvar.
Kouzla v mracích
Masový zrod krystalků obvykle začíná tehdy, když se kvůli větru setká masa teplého a vlhkého vzduchu s masou zcela opačnou. Když se pak teplý vzduch vydá nahoru, postupně chladne. Jakmile je teplota dost nízká, vodní páry kondenzují.
Každá ale musí ztuhnout kolem něčeho, tedy zrnka prachu, smítka nebo části pylu. Když se budou nové mraky dál ochlazovat, přichází nová role prachu v tvorbě sněhu. Kapky vody totiž nemrznou hned po ochlazení na nulu. Místo toho zůstávají v tzv. “superchladném” stavu. Čistá voda může dosáhnout i -40 stupňů Celsia, než zcela zmrzne.
Mrak podle velikosti obsahuje i milion tun vody, vše ve formě takových kapek. Protože se voda zachytí na odlišných částicích prachu, nezmrzne všechna při stejné teplotě. Jakmile k tomu ale dojde, zachytávají základní krystaly další vodní páry, a tak rostou ramena vloček.
Kratší výpověď, delší zkušebka i konec odstupného při nemoci. Co všechno od června mění novela zákoníku práce
Zdroje: AmericanScientist, NOAA, SciJinks
