Jeho andělská tvář zdobila obálky časopisů, dívky mu psaly tisíce dopisů a kritici mu předpovídali hvězdnou budoucnost. Jonathan Brandis však tlak slávy neustál. Bastian z filmu Nekonečný příběh II, který dnes v 11:15 vysílá Prima MAX, si ve 27 letech vzal život.
Z dětského modela se stala tvář Nekonečného příběhu
Jonathan Brandis přišel na svět 13. dubna 1976 v americkém Connecticutu. Před kameru se postavil dřív, než se naučil pořádně mluvit, už jako batole totiž točil reklamy. V šesti letech dostal první hereckou šanci v seriálu One Life to Live a rodiče tehdy neváhali. Zbalili kufry a přestěhovali se do Los Angeles, aby měl syn možnost ukázat, co v něm je.
Skutečný průlom přišel v roce 1990, když získal hlavní roli Bastiana Buxe ve filmu Nekonečný příběh 2, který navazoval na kultovní fantasy podle knihy Michaela Endeho. Brandis se stal novou tváří milovaného hrdiny, kterého v prvním díle ztvárnil Barret Oliver. Získal si diváky melancholickým pohledem i přirozeností.
Po úspěchu filmu následoval horor To podle románu Stephena Kinga a rodinný snímek Mistr kickboxu, kde se objevil po boku Chucka Norrise. Kritici ocenili jeho talent a herecký rozsah.
Ikona devadesátých let a idol dívek
V devadesátých letech se z Brandise stal jeden z nejžádanějších mladých herců Ameriky. Vrcholem jeho kariéry byla role Lucase Wolenczaka v seriálu Strážce moře, který produkoval Steven Spielberg.
Televizní stanice NBC díky němu lákala miliony mladých diváků. Brandis dostával týdně kolem čtyř tisíc dopisů, stal se ozdobou obálek časopisů Seventeen nebo Bop. Popularita však měla i stinnou stránku. Kvůli davům fanynek musel mít při natáčení dokonce ochranku.
Za úspěchem se skrývala přetíženost a tlak. Jak uvedl magazín People, hercův otec Greg Brandis později připustil, že jeho syn mohl trpět bipolární poruchou. „Jonathan byl velmi citlivý, přemýšlivý a zdvořilý. Když se dívám zpětně, měl v sobě známky maniodepresivity,“ řekl pro People.
Nešťastný zlom, vynechaný film a propad kariéry
Po ukončení Strážce moře přišel zlom. Brandis už nevypadal jako teenager, ale režiséři ho stále viděli jen jako dětskou hvězdu. Přesto doufal v návrat a v roce 2002 získal menší roli seržanta Wakelyho ve válečném dramatu Hartova válka s Brucem Willisem a Colinem Farrellem.
Film měl být jeho comebackem, jenže režisér Gregory Hoblit nakonec jeho postavu z finální verze vystřihl. Podle přátel to Jonathana těžce zasáhlo. Kariérní stagnace, tlak na výkon a osobní zklamání vytvořily nebezpečnou kombinaci. Přestože herec nadměrně nepil a nebral drogy, jeho okolí později popsalo, že se stal uzavřenějším a přecitlivělým.
Tragická noc v Los Angeles
Osudný večer 11. listopadu 2003 pozval Brandis několik přátel na večeři do svého bytu v Los Angeles. Během večera se vzdálil a dlouho se nevracel. Když ho kamarádi šli hledat, našli ho v chodbě oběšeného na nylonové šňůře. Přivolaní záchranáři ho převezli do nemocnice, kde byl v časných ranních hodinách 12. listopadu prohlášen za mrtvého.
Nezanechal žádný dopis na rozloučenou. Policie uzavřela případ jako sebevraždu bez cizího zavinění. Jeho otec později řekl, že šlo zřejmě o impulzivní čin. Objevila se také teorie, že hercovo duševní zdraví mohl ovlivnit lék proti akné Accutane, který bývá spojován s depresivními stavy.
Brandisovi fanoušci po jeho smrti založili webové stránky na jeho počest, kde dodnes sdílejí vzpomínky, fotografie i dopisy. Zůstal navždy součástí filmové historie devadesátých let, jako talentovaný herec, který měl před sebou mnoho nedohraných rolí.
