I když takový člověk bude vypadat přesně jako vy, nejde o vaše dvojče. Kdyby ale měli experti možnost porovnat vaši DNA, našli by asi nějaké ty podobnosti. Například Charlie Chasen a Michael Malone se potkali v roce 1997 v Atlantě. Malone byl hostujícím zpěvákem Chasenovy kapely a rychle se z nich stali přátelé.
Čeho si všimli ostatní
Oni sami si ale nevšimli toho, co hned trklo všechny okolo. Ti dva by totiž klidně mohli být jednovaječná dvojčata. Jsou to zkrátka dvojníci, kteří vypadají naprosto identicky, ačkoli nejsou nijak spřízněni. Dokonce ani jejich nejbližší příbuzní nepochází ze stejné části světa.
Rodina pana Chasena přišla ze Skotska a rodiče pana Maloneho jsou z Baham a Dominikánské republiky. Ve foto projektu Françoise Brunella ale figurují stovky lidí s fyzickou podobností a nulovou příbuzností. Série fotek „Nejsem dvojník!“ se inspirovala jeho vlastní stejnou situací, protože je na chlup podobný britskému herci Rowanu Atkinsonovi.
Jak přilákat genetiky
Jeho projekt se stal nejdříve naprostým hitem sociálních sítí i dalších rovin internetu. Záhy ale přitáhl pozornost expertů a nevyhnutelně i genetiků. Dr. Manel Estellar z Josep Carreras Leukaemie Research Institute v Barceloně se už dříve zabýval fyzickými rozdíly mezi identickými dvojčaty.
Tady chtěl prozkoumat opak, tedy lidi, kteří jsou fyzicky totožní, ale nejsou příbuzní. „Najde se něco, co by to vysvětlovalo?“ dumal na počátku. Ve studii publikované v magazínu Cell Reports naverboval 32 dvojic ze zmíněné foto série. Účastníci výzkumu si nechali odebrat DNA a vyplnili dotazník ohledně jejich životního stylu.
Obličeje versus genetika
Badatelé pak použili programy na rozeznání tváří a porovnávali podobnosti obličejů. Šestnáct z celkového počtu dosáhlo takové míry podobnosti, že je program prohlásil za dvojčata. Badatelé pak srovnali jejich DNA, jestli se budou vyznačovat podobnou mírou podobnosti.
Dr. Esteller shledal, že těchto šestnáct párů, kteří byli „skutečná“ dvojčata, sdílí více genů než druhá část skupiny, jejichž fyzickou shodu vyhodnotil program jako nižší. „Tito lidé jsou si opravdu podobní, protože se shodují i v podstatných částech svého genomu, nebo DNA sekvencích,“ uvedl.
Anežka z Ulice chce být “uspokojenější”. S Matějem bude řešit, jak na to, a dostane se mu přednášky o vnitřním uspokojení
DNA nevysvětluje všechno
„Odpovídá to celkem zdravému rozumu, jen to nikdy nebylo jasně ukázáno,“ dodal. DNA podobnosti ale neříkají celý příběh našeho zevnějšku. Předchozí lidská zkušenost, a i ta našich předků totiž ovlivňuje, které z genů jsou vypnuty a zapnuty. A náš mikrobiom, tedy soustava virů, bakterií, hub a dalších drobností v našich tělech, je zase ovlivněna prostředím.
Jak Dr. Esteller zjistil, i když jsou genomy dvojníků dosti podobné, jejich mikrobiomy a další složky se liší. „Genetika je dala dohromady, a epigenetika a mikrobiomy je zase oddělily,“ vysvětluje.
Vliv růstu populace
Tato nesrovnalost nám tak sděluje, že podobný vzhled má víc co dělat s DNA než s prostředím, ve kterém vyrostli. To vědce překvapilo, protože očekávali větší vliv prostředí. Znamená to také, že uvedené podobnosti jsou v nějaké míře jen štěstím výběru, který způsobuje celkový růst populace.
Nakonec existuje jen určitý počet způsobů, jak sestavit lidskou tvář. „Na světě je už tolik lidí, že systém zkrátka opakuje sám sebe,“ říká Dr. Esteller. Je tedy docela možné, že každý z nás už má někde na světě perfektního dvojníka.
Zuzana Belohorcová vypadá před padesátkou jako sestra své dcery. Fotka z Tenerife zmátla i fanoušky
Zdroje: FrancoisBurnelle, CellReports
