Největší přestupová zklamání Sparty Praha od roku 2019: Graiciar, Jankto, Solbakken, Minchev a dalších sedm propadáků

Miliony na přestupovém trhu, velká očekávání a nakonec jen zdvižené obočí. Fotbalová AC Sparta Praha za posledních šest sezón přivedla celou řadu hráčů, kteří jí měli pomoct k titulu. Místo toho se však někteří z nich stali spíš synonymem zklamání. Přinášíme výběr těch, jejichž angažmá na Letné nedopadlo dobře.

REKLAMA

Michal Trávník (31)

V létě 2019 dorazil na Letnou s nálepkou jednoho z nejlepších hráčů ligy. V Jablonci zářil – deset gólů, jedenáct asistencí, čísla, o kterých si většina ofenzivních záložníků může nechat zdát. Jenže v rudém dresu jako by ztratil kouzlo. Během dvou let nevsítil ani jeden soutěžní gól a i když naskočil téměř do šedesáti zápasů, režisérem hry, kterého Sparta zoufale potřebovala, se nikdy nestal.

Postupně se vytratil ze základní sestavy, ztrácel jistotu na míči i vliv na tempo zápasu. Fanoušci byli z jeho výkonů rozčarovaní a samotný klub nakonec uznal, že to nebyl ten správný tah na branku. Po hostování v turecké Kasimpase odešel Trávník natrvalo do Slovácka, kde překvapivě znovu ožil. Stal se tam nejen základním stavebním kamenem, ale dokonce i kapitánem týmu. V loňské sezóně nasbíral 5 asistencí a vstřelil jednu branku.

Matěj Hanousek (32)

Z Jablonce dorazil v zimě 2019 a na první pohled to dávalo smysl. Levý bek Matěj Hanousek zapadl do sestavy bez větších problémů a chvíli to vypadalo, že Sparta konečně našla spolehlivý článek do obrany. Jenže s přibývajícími měsíci jeho forma začala blednout. Po třech letech měl sice odehráno 80 zápasů a v kapse domácí pohár, ale zároveň ztratil tempo i důvěru trenérů. Z opory se pomalu stal náhradník.

Fanoušci mu vyčítali nepřesné centry, časté chyby v defenzivě a neschopnost zvládat souboje proti rychlejším křídlům. V ostré konkurenci nových posil postupně upadl v nemilost trenérů. Sparta ho poslala na hostování do Polska a následně do tureckého Gaziantepu a Ankaragücü, kde nakonec přestoupil natrvalo. Dnes dvaatřicetiletý Hanousek stále působí v Turecku v týmu Genclerbirligi.

David Lischka (27)

Sparta za něj v roce 2019 měla zaplatit Jablonci na české poměry velmi vysokou sumu. Jenže u Davida Lischky se od prvního dne všechno komplikovalo. Lékaři mu při zdravotní prohlídce objevili srdeční problém, který zdržel jeho nástup do týmu. A když už mohl hrát, narazil na silnou konkurenci a nedokázal se prosadit.

Za dva roky odehrál pouhých 19 ligových utkání, což z něj činí jednu z nejméně návratných investic klubu v posledních letech. Přestože měl techniku i fyzické parametry, jeho výkony byly nejisté a bez potřebné autority. Sparta se ho po čase zbavila – nejdřív hostování do Baníku Ostrava, pak trvalý přestup.

Mohlo by vás zajímat:

Matouš Ruml je ženatý s herečkou. Potkali se na konzervatoři, jako věřící si nechali první noc až po svatbě

V Ostravě Lischka konečně začal naplňovat svůj potenciál a stal se důležitým článkem defenzivy. Jenže to už Letnou dávno opustil. V očích fanoušků Sparty tak zůstává především jako zklamání a drahá sázka na špatného koně.

Martin Graiciar (26)

Když v létě 2019 přicházel na Letnou na hostování z Fiorentiny, měl být Martin Graiciar jedním z těch, kdo dá českému fotbalu evropský lesk. V mládežnických reprezentacích válel, v Liberci ukázal potenciál a očekávalo se, že ve Spartě potvrdí, proč si ho kdysi vyhlédli Italové. Jenže naděje se rychle rozplynuly. Během celé sezony odehrál jen 8 ligových zápasů a nevstřelil ani jediný gól.

Zranění ho připravila o rytmus, trenéři o důvěru a fanoušci o trpělivost. Sparta si ani neaktivovala opci a Graiciar se přesunul na další hostování do Mladé Boleslavi, kde se situace příliš nezlepšila. Opět jen pár utkání a další zranění. Vývoj kariéry, který připomínal jízdu dolů bez brzd.

V roce 2022 zkusil restart daleko za hranicemi Evropy – podepsal smlouvu s kanadským týmem York United FC. Ani to ale nevyšlo. Dnes je mu 26 let a jeho jméno se v českém fotbale prakticky neobjevuje.

„Naposledy jsem působil v York United FC, ale měl jsem tam zdravotní problémy po úrazu hlavy, těžký otřes mozku a nějakou dobu to přetrvávalo. Poslední roky nebyly z fotbalového hlediska optimální a já jsem se rozhodl ukončit kariéru. Neustále návraty po zranění, věnovat tomu hrozně času, věřit a pak se znovu zranit. Věděl jsem, že se budu cítit líp a svobodněji, když skončím a budu se věnovat něčemu jinému,” vysvětlil Graiciar v podcastu Livespot Daily, proč ve svých 23 letech ukončil kariéru.

Andreas Vindheim (29)

Ofenzivně laděný pravý obránce Andreas Vindheim přicházel v roce 2019 z Malmö FF s pověstí běhavého beka, který má dodat Spartě rychlost a důraz na pravé straně, problémovém postu ve Spartě od odchodu Pavla Kadeřábka. A Vindheimův začátek vůbec nebyl špatný – v první sezoně odehrál 21 ligových zápasů a dal dva góly. Jenže už tehdy ho začaly pronásledovat zdravotní problémy. Koleno, stehno, další výpadky. Jeho čas na hřišti se neustále krátil.

Zranění se na něj lepila čím dál víc a herního času ubývalo. Na jaře 2021 prakticky nehrál, o rok později se na hřišti mihl jen občas. Za dvě a půl sezony sice nasbíral 44 ligových startů, ale jeho výkony byly jako na houpačce – chyběla jim jistota i kontinuita. V roce 2022 ho Sparta poslala na hostování do Schalke 04 a právě tam paradoxně ukázal víc. Dokonce dal důležitý gól, který pomohl k postupu do Bundesligy.

Po dalších peripetiích a návratu do Norska se v létě 2024 stal volným hráčem. Na hřišti se naposledy objevil v květnu 2023, od té doby se potýká se zraněními.

Martin Minchev (24)

Bulharský mladík Martin Minchev dorazil v roce 2020 jako devatenáctiletý talent z Černo More Varna a Sparta za něj zaplatila přibližně milion eur. Investice do budoucna, řekli si na Letné. Jenže tři sezony ukázaly, že tahle budoucnost nikdy nenastane. Sice nasbíral v lize 70 startů a vstřelil 10 gólů, ale nikdy se nestal oporou ani hráčem, na kterém by tým mohl stavět.

Často nastupoval z lavičky, střídal slušné momenty s nevýraznými výkony a jeho herní projev postrádal stabilitu. Byl rychlý, uměl přejít hráče, ale rozhodující fáze – zakončení nebo finální přihrávka – byly jeho slabinou.

Po zisku titulu v roce 2023 se Minčev přesunul do tureckého Rizesporu, kde se však opět nedokázal prosadit a v zimě 2024 zamířil do polské Cracovie. Ani tam zatím výrazně nezazářil, loni vstřelil jen jednu branku. Letos už má na svém kontě také jeden gól, prosadil se 18. července proti Lechu, kdy zvýšil na 4:1.

Jakub Jankto (29)

Když v létě 2022 přišel do Sparty Jakub Jankto na hostování z Getafe, byl to velký přestupový tah. Zkušený reprezentant, který hrával Serii A i La Ligu, měl být posilou s mezinárodní kvalitou. Jenže i přes své jméno a pověst se Jankto v rudém dresu nechytil. Za celé období odehrál pouhých 15 ligových zápasů a vstřelil jediný gól.

Na hřišti se trápil, často působil mimo tempo a chyběl mu zápal, který ho kdysi zdobil. K tomu se přidaly mimofotbalové faktory – v lednu 2023 veřejně oznámil svou orientaci a přiznal psychické potíže, kvůli nimž nakonec Sparta jeho hostování ukončila předčasně už v zimě. Pro klub to byla složitá situace, kterou řešil s respektem, ale sportovní stránka utrpěla.

Po návratu do Getafe Jankto rozvázal smlouvu a v srpnu 2023 podepsal s italským Cagliari. Ani tam se však neprosadil – opět zranění, málo zápasů a lavička. Na konci sezony tam skončil a aktuálně hledá nové angažmá.

Awer Mabil (29)

Australský reprezentant Awer Mabil dorazil na Letnou v lednu 2023 s účastí na mistrovství světa v Kataru a vizitkou dynamického křídla. Sparta ho přivedla na půlroční hostování s opcí, což se zprvu zdálo jako chytrý tah. Jenže herní praxe ukázala, že Mabil nebyl pro českou ligu tou správnou volbou. Za Spartu odehrál 8 ligových utkání, většinou jako náhradník, a nevstřelil jediný gól ze hry.

Jediným světlým momentem zůstaly dvě proměněné penalty v nastavení zápasu v Liberci, které zajistily výhru a přispěly tehdy k titulu Sparty. Jinak ale Mabil nenabídl tolik potřebný přínos na křídle – chyběla mu produktivita, adaptace na styl hry i souhra s týmem. Trenér Priske mu postupně přestal věřit a po zisku titulu se s ním klub rozloučil.

V létě 2023 zamířil do švýcarského Grasshoppers, ale ani tam se neuchytil. Následoval přesun do druholigového španělského CD Castellón, kde se zatím gólově neprosadil. Mabil tak zatím potvrzuje, že pro evropský fotbal je spíš epizodní postavou. Ve Spartě zůstane zapsán jako krátká a nevýrazná zastávka, byť si na něj fanoušci čas od času možná vzpomenou díky dvěma klíčovým penaltám.

James Gomez (23)

Sparta za něj v létě 2023 měla zaplatit přibližně 32 milionů korun. Gambijský stoper James Gomez měl být investicí do budoucnosti a důkazem, že Letná chce sázet na perspektivní hráče z afrického trhu. Jenže ve skutečnosti šlo o přestup, který se příliš nevydařil. Gomez se nedokázal prosadit do základní sestavy a naskočil pouze do osmi utkání napříč soutěžemi – většinou z lavičky.

Na hřišti působil nervózně, několikrát chyboval a nebyl schopen využít svou fyzickou dominanci. V konkurenci zkušenějších stoperů jako Panák, Krejčí mladší nebo Vitík neměl šanci. Přestože měl za sebou zkušenosti z dánské ligy a reprezentace, ve Spartě nenašel potřebnou oporu ani herní rytmus.

V lednu 2024 odešel Gomez z Letné natrvalo. Zamířil zpět do dánské Superligy, kde podepsal pětiletou smlouvu s Odense Boldklub. Překvapivě si Sparta na přestupu i mírně finančně polepšila. V Odense pravidelně nastupuje, ale v české lize zanechal jen slabou stopu – z očekávané posily do základní jedenáctky se stal jeden z nejrychleji vyhodnocených omylů posledních sezon.

Dimitrije Kamenović (25)

Do Sparty přišel v srpnu 2023 na roční hostování z Lazia Řím, s ambicí vyztužit levou stranu obrany. Jenže z plánované posily se stal hráč, který zmizel dřív, než si ho vůbec fanoušci stihli zapamatovat. Dimitrije Kamenović nastoupil za Spartu pouze ve dvou ligových zápasech. Jinak se na trávník nedostal – vinou zdravotních problémů, ale i nevyrovnaných výkonů v tréninku.

Trenér Brian Priske mu postupně přestal důvěřovat a po několika týdnech bylo jasné, že srbský obránce nezapadl do sparťanského konceptu. Hostování bylo předčasně ukončeno a Kamenović se vrátil zpět do Itálie.

Na jaře 2024 zamířil na hostování do švýcarského klubu Yverdon, kde měl získat potřebnou herní praxi. Koncem června se vrátil zpět do Lazia a nyní řeší další budoucnost.

Michal Ševčík (22)

Michal Ševčík byl ve Zbrojovce Brno jedním z nejzajímavějších mladých hráčů a když ho v létě 2023 získala Sparta, působilo to jako sázka na jistotu. Dvaadvacetiletý tvůrce hry měl ambici postupně se propracovat k důležité roli ve středu pole. Jenže hned na začátku ho zastavilo zranění – a do prvního týmu se už nedokázal vrátit.

Na podzim odehrál jen pár minut za první tým a většinu času strávil v rezervě. V silné konkurenci, kde operovali hráči jako Sadílek, Kairinen nebo Laci, jednoduše nezískal důvěru. Klub se ho proto rozhodl v zimě 2023/24 poslat na hostování do německého druholigového Norimberku.

Ani tam se ale příliš neprosadil. Trenér Miroslav Klose otevřeně uvedl, že Ševčík nezapadal do herní koncepce. Po skončení hostování v Německu se přesunul do Mladé Boleslavi, kde loni vstřelil jednu branku a přidal dvě asistence. V Boleslavi bude působit i v aktuální sezoně, kam opět zamířil na hostování. Na Spartě tedy na rozdíl od fanoušků stále věří, že se jeho talent podaří naplno probudit.

Mathias Ross (24)

Když Sparta v létě 2024 přivedla dánského stopera Mathiase Rosse z Galatasaraye Istanbul, vypadalo to na chytrý tah. Mladý obránce s mezinárodními zkušenostmi měl okamžitě posílit defenzivu. Jenže naděje se zhroutily hned na začátku sezony. Ross se zranil a prakticky celý podzim promarodil. Do ligy stihl naskočit jen jednou a tím jeho přínos pro tým prakticky skončil.

Jeho hostování skončilo neúspěšně a Ross se vrátil do Galatasaraye, kde mu nedávno ukončili smlouvu. Pro Spartu šlo o absolutní propadák – za půl sezony s hráčem nezískala prakticky nic.

Markus Solbakken (24)

Jedním z nejdražších přestupů v historii Sparty byl norský záložník Markus Solbakken, za kterého klub měl zaplatit přes 50 milionů korun norskému klubu Viking FK. V lednu 2024 byl představen jako zásadní akvizice, která má přinést kvalitu do středu pole. Vybral si jej tehdy Bryan Priske na úkor Lukáše Červa, který aktuálně válí za Plzeň. Solbakken se však nedokázal adaptovat na českou ligu, herně nepřesvědčil a trenéři o něm brzy začali říkat, že “to na Spartu zatím není”.

Solbakken odehrál ve své první sparťanské sezóně napříč všemi soutěžemi 39 zápasů, z toho 25 v lize, a vstřelil jeden gól. Přestože měl velmi slušnou úspěšnost přihrávek a dobrý defenzivní přehled, herně často působil nenápadně a postrádal větší kreativitu směrem dopředu. Často nastupoval z lavičky a nikdy se úplně neusadil jako klíčová postava základní jedenáctky.

Po roce tak vedení rozhodlo o změně – v zimě 2025 odešel Solbakken na hostování do italské Serie B, konkrétně do klubu Pisa SC, s opcí na přestup, kterou klub však neuplatnil. Aktuálně se řeší, co s ním bude dál, v plánech pro A tým Sparty však nefiguruje.

Náklady vysoké, přínos nízký

Nutno dodat, že nepovedených přestupů bylo daleko více, například Indrit Tuci, Filip Souček, Magnus Andersen, Imanol García, Kryštof Daněk či Jan Mejdr. Příběhy výše uvedených hráčů spojuje jedno: přicházeli s očekáváním, že pomohou Spartě naplnit její ambice. Ale ať už kvůli zraněním, slabé formě, neadekvátní konkurenci nebo nedostatečné adaptaci, naprostá většina z nich ve Spartě nenaplnila svůj potenciál. Klub utratil stovky milionů korun, ale výsledky – ve smyslu výkonnosti těchto konkrétních posil – byly často tristní.

Zatímco někteří jako Lischka, Trávník, Ševčík či Minchev našli novou formu jinde, jiní jako Graiciar, Kamenović nebo Ross zůstali jen nepovedenou epizodou. Sparta se z těchto omylů doufejme poučila a v budoucích letech bude pečlivěji selektovat příchody. Nic to ale nemění na tom, že uplynulé roky nabídly řadu přestupových přešlapů, které se budou v klubové historii připomínat se zvednutým obočím.