Přesně před 64 lety se nad ruským souostrovím Nová země rozzářila ohnivá koule, která změnila historii. Sovětský svaz tehdy odpálil Car-bombu, nejsilnější jadernou zbraň, jaká kdy na naší planetě explodovala. Rázová vlna třikrát obletěla Zemi a její síla byla tak obrovská, že i piloti, kteří ji shodili, jen o vlásek unikli smrti.
Zbraň, která měla ukázat sílu komunismu
Byl 30. říjen 1961, když bombardér Tu-95V s šesticí mužů na palubě zamířil nad souostroví Nová země. V jeho útrobách ležela zbraň, která mohla zničit celé státy. Bomba RDS-220, přezdívaná Car-bomba, vážila přes 27 tun a měřila osm metrů.
Sověti ji nechali vybuchnout čtyři kilometry nad zemí. Ohnivá koule měla teplotu milionů stupňů a otřes, který následoval, zaregistrovaly přístroje po celém světě. Rázová vlna planetu obkroužila hned třikrát.
Síla výbuchu dosáhla padesáti megatun TNT. To je zhruba čtrnáct setkrát víc než měla bomba svržená na Hirošimu. Jaderný hřib vystoupal do výšky 64 kilometrů a rozlil se do šířky čtyřiceti.
V oblasti do 180 kilometrů od epicentra by dávka záření znamenala jistou smrt. Osadu vzdálenou 400 kilometrů vlna úplně zničila. A posádka bombardéru, která bombu shodila, přežila jen díky padáku, který zpomalil pád bomby a dal jí čas uniknout.
Chruščovův trumf a vědci, kteří se báli vlastní zbraně
Rozkaz ke stavbě obří bomby vydal sám Nikita Chruščov. Toužil ukázat světu sílu své země a zároveň si připsat další propagandistické vítězství. Po úspěchu Jurije Gagarina chtěl mít v rukou důkaz, že Sověti vedou jak ve vesmíru, tak i na zemi.
Na vývoji bomby v tajném městě Arzamas-16 pracovali fyzici Igor Kurčatov, Julij Chariton a Andrej Sacharov. Původně měla mít sílu 100 megatun, ale samotní tvůrci se zalekli. Místo uranového obalu použili olovo, které pohlcovalo neutrony, a snížili tak sílu exploze na polovinu.
Chruščov se tím nenechal odradit. Bomba měla být podle něj „odpovědí Američanům, kteří si myslí, že jsou pány světa“. Na 22. sjezdu Komunistické strany se pak chlubil, že právě Sovětský svaz má „největší zbraň v dějinách lidstva“.
Výbuch, který vyděsil svět
Když se ohnivá koule nad Novou zemí rozlila do atmosféry, bylo ji vidět i v Norsku a Finsku. Záblesk oslepil přístroje, radiová komunikace v celé oblasti zkolabovala na více než hodinu.
Americká CIA už předem tušila, že Sověti chystají něco mimořádného. Operace nesla krycí název Speedlight a satelitní snímky i měření radiace potvrdily obrovskou sílu exploze. Fyzik Doyle Northrup, který výbuch sledoval z letounu, se obával, že rázová vlna rozvibruje atmosféru na celý den.
Po testu se ozvala vlna kritiky. OSN obvinila Sovětský svaz, že ohrožuje život na celé planetě. Americký velvyslanec Adlai Stevenson varoval, že takové experimenty „mohou zničit svět dřív, než ho sjednotí“.
Paradoxem zůstává, že Car-bomba byla vzhledem ke své konstrukci i nejčistší jadernou zbraní v historii. Díky olověnému obalu zanechala méně radioaktivního spadu než mnohem slabší americké testy v Tichomoří.
Filmový záznam, který se objevil až po desetiletích
Po desítky let se o testu mluvilo jen šeptem. Až v roce 2020 zveřejnila ruská státní společnost Rosatom dosud utajený dokument z celé akce.
Na černobílém filmu je vidět příprava letounu, odhoz obrovské bomby i samotná exploze, která se proměňuje v gigantický hřib. Video pod názvem Russia releases secret footage of 1961 Tsar Bomba hydrogen blast publikovala agentura Reuters a dnes má miliony zhlédnutí.
Jeden z tvůrců zbraně, akademik Jurij Trutněv, později přiznal: „Superbombu postihl stejný osud jako carské dělo a carský zvon. Jsou to jen muzejní exponáty. K ničemu jinému se nehodí.“
Andrej Sacharov, který na vývoji spolupracoval, se po testu stal odpůrcem jaderných zbraní a o dva roky později stál u zrodu první dohody o zákazu jaderných pokusů. V roce 1975 obdržel Nobelovu cenu míru.
Farma Vojty Kotka 2. díl: Boj s mrazem, vodou, elektřinou i trnkami. Čolek Vojtovi překazí plány s rybníkem
Zdroj: autorský text, Britannica, Nuclear Museum
