V úterý odpoledne si můžete v televizi vychutnat jednu z nejoblíbenějších pohádek Zdeňka Trošky. Zatímco na obrazovce vše vypadá jako idylka zalitá sluncem, realita na place byla občas spíš za trest. Zejména pro legendárního Ladislava Potměšila, který si v roli krále prožil doslova horké chvilky.
Zdeněk Troška umí natočit pohádku, která pohladí po duši, a Nejkrásnější hádanka z roku 2008 není výjimkou. Příběh o Matějovi, Majdalence a loupežnících si získal diváky svou lehkostí a humorem. Jenže málokdo tuší, že pro některé herce to byla pořádná řehole. Natáčení v parném létě, těžké kostýmy a nervy na pochodu. Pojďme se podívat do zákulisí, které divákům zůstalo skryto.
Utrpení pana krále
Ladislav Potměšil (†75), kterého jsme všichni milovali pro jeho nezaměnitelný humor, ztvárnil v pohádce krále. Ačkoliv na plátně působí svěže, ve skutečnosti si sáhl na dno fyzických sil. Kostymérky ho totiž nešetřily. V letních vedrech musel nosit oblečení, které by porazilo i trénovaného atleta.
Sám herec na to vzpomínal s hořkým úsměvem: „Nepříjemná vzpomínka na natáčení je, že jsem měl na sobě asi patnáctikilový kostým, na hlavě paruku, nalepené vousy, na hlavě korunu a byla děsná vedra. Vousy se stále odlepovaly a kostým jsem okamžitě propotil,“ prohlásil Ladislav Potměšil. Představte si tu únavu, když musíte v takové „zbroji“ podávat špičkový výkon a tvářit se královsky důstojně.
Přesto si na něj režisér Zdeněk Troška nemohl stěžovat. Naopak, spolupráci si nemohl vynachválit: „To byla nádherná práce na krásné pohádce. Dokonce se nám při natáčení vyhnuly komplikace, pokud si dobře vzpomínám, což se při práci na filmu rovná skoro zázraku. Všichni nám vycházeli vstříc, jak na Žlebech, tak na zřícenině Kostomlaty. Byla radost na tom pracovat. A Ládík byl skvělý,“ zavzpomínal režisér pro eXtra.cz.
Splněný sen Veroniky Khek Kubařové
Zatímco pan král trpěl horkem, jeho filmová dcera, princezna Rozmarýnka, si natáčení užívala plnými doušky. Pro Veroniku Khek Kubařovou to totiž nebyla jen práce, ale návrat do dětských let.
„Byl to vždy můj sen si zahrát princeznu. Už jako malá holka jsem si dávala punčocháče na hlavu, abych měla jakože dlouhé vlasy, po babičce jsem si obouvala lodičky a po mamince šaty z tanečních. Pak jsem lítala po zahradě a dělala jsem, že jsem princezna. Celé natáčení jsem si velmi užívala, i ty krásné šaty, které jsem mohla obléct. Moje dušička se vrátila zpět do dětství,“ prohlásila Veronika Khek Kubařová. Její nadšení je z filmu cítit v každém záběru.
Holubí dril a prodražená paráda
Aby pohádka vypadala tak výpravně, jak ji známe, musela produkce sáhnout hluboko do kapsy. Pro film vzniklo neuvěřitelných dvě stě originálních kostýmů. A nešlo jen o herce. Ve filmu si zahrálo i třicet holubů, kteří museli poslouchat na slovo.
Zajímavé je, že tito opeření herci zvládli výcvik v rekordním čase. Byli vycvičeni za pouhých čtrnáct dní, přitom obvykle jde o proces několikatýdenního drilu. Museli létat přesně podle pokynů a přistát tam, kde měli, aby vše působilo přirozeně.
Filmaři navíc využili lokace, které mají svou historii. Natáčelo se například na zámcích Žleby a Sychrov nebo ve Staré oboře na Hluboké. Tam se štáb dostal i na takzvanou „Filmařskou cestu“, která byla kdysi vybudovaná pro film Otakara Vávry Oldřich a Božena z roku 1984, ale ten ji nakonec nevyužil. Poprvé po cca 22 letech ji tak „pokřtil“ až Zdeněk Troška.
Hlasové rošády: Kdo mluvil za koho?
Možná jste si u televize říkali, že má krásná Majdalenka povědomý hlas, který ale tak úplně nesedí k její tváři. A měli jste pravdu! Herečka Taťána Krchovová, která ztvárnila lásku hlavního hrdiny, totiž ve filmu nepromluví svým vlastním hlasem. Nadabovala ji zkušenější kolegyňka Andrea Elsnerová.
A nebyla sama, kdo si „půjčil“ hlasivky. Podobný osud potkal i jejího filmového otce v podání Ladislava Beneše, kterého namluvil Bohuslav Kalva. Dokonce i generál, kterého si zahrál Přemysl Kubišta, promlouvá hlasem Oty Jiráka. Schválně se při sledování soustřeďte, jestli tyhle hlasové záskoky odhalíte!
Mrazivá spojitost s vrahy
Tohle je perlička spíše pro filmové fajnšmekry, kterým neunikne žádný detail. V jedné scéně pronese loupežník Madlafous (Miroslav Táborský) větu: „Jsem to ale čtverák.“. Na tom by nebylo nic divného, kdyby tu samou hlášku nepoužil už dříve jiný herec z tohoto filmu, ale v úplně jiném kontextu.
Tuhle větu totiž řekl Jan Dolanský (představitel Matěje) ve filmu Sametoví vrazi. Tam ale nešlo o pohádku, nýbrž o drsné krimi drama, kde Dolanský hrál Ludvíka Černého, hlavního kata orlického gangu. Je to zvláštní náhoda, že se jedna věta prolne mezi nevinnou pohádkou a příběhem o nejtemnějším českém podsvětí.
Pokud máte chuť zavzpomínat na skvělého Ladislava Potměšila a užít si trochu té romantiky s Matějem a Majdalenkou, zapněte si televizi. Film vysílá Nova 30. 12. v 15:25, a reprízu stihnete na Nova Cinema 6. 1. 2026 ve 14:00.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
