Lidé v dnešní době neustále nadávají na to, jak je na světě hrozně, jak nás stíhá jedna katastrofa na druhou bez ohledu na jejich povahu. Opravdu jsou ale poslední roky tak špatné? A kdy se lidem žilo na planetě opravdu, ale opravdu nejhůř? Na datu panuje celkem shoda, vědci našli tzv. annus horribilis.
Léta Páně 536
Jestli chcete znát půdorys toho opravdu nejhoršího roku v lidských dějinách, stála za ním do velké míry silná erupce sopky na Islandu. Okolnosti potvrdila skupina expertů pod vedením Michaela McCormicka, historika z Harvardu. Došlo k tomu analýzou kusu ledovce pocházejícího ze švýcarských Alp.
Ačkoli je výbuch sopky i dnes celkem závažnou událostí, tehdy zasáhly jeho důsledky celou planetu. Erupce vedla k obrovskému poklesu teplot, následně neúrodě, hladomoru, hospodářské stagnaci a epidemii mnoha tehdejších chorob.
Několik kandidátů na největší hrůzy
Nejhorší rok historie už hledali v minulosti historici, politici i filozofové, případně nadšenci nejrůznějšího druhu. Vzniklo tak několik kandidátů, například 1349 s velkou evropskou epidemií moru. Dalším byl rok 1918, když po světě padlo 50–100 milionů lidí kvůli epidemii španělské chřipky. Ale právě rok 536 oba s přehledem překonává.
Suverénní vítěz
„Začínalo jednoznačně nejhorší období pro to, aby se v něm kdokoli ocitl. Pravděpodobně vůbec nejhorší rok, jaký lidé na Zemi kdy zažili,“ uvádí McCormick. Polovina šestého století je obecně zvána „temnou dobou“, ale badatelé teď potvrdili důvod tohoto přízviska.
Svět bez jídla a naděje
Jakkoli velká erupce sopky nám nemusí připadat tak hrozná. Problém je oblak prachu a popela, který může planetu prakticky odstínit od slunečního světla. Nízké teploty pak zničily úrodu nejen v rámci Evropy, ale také pro Čínu nebo Mezopotámii. Vypukl tak nevyhnutelně hladomor.
Jedna erupce by možná nebyla takový problém, ale v letech 540 a 547 následovaly další, které okolnostem zrovna nepřispěly. Rok 541 se ještě ke všemu nesl ve znamení epidemie tzv. Justiniánského moru. Ten způsobil smrt skoro polovině populace tehdejší byzantské říše.
Konec českého Playboye se blíží. Jaká byla jeho éra a které slavné Češky se v něm objevily
Veškeré hospodářství bylo prakticky zmrazeno na skoro celé století. Až v ledovcích z doby kolem roku 640 našli glaciologové vedení prof. Paulem Mayewskim z univerzity v Maine stopy olova. To ukazuje na dolování a tavení kovů, hlavně stříbra. Tato dovednost stála za větší prosperitou starého kontinentu.
Ledovec tlustý jako vlas
Informace těží odborníci z vrtu v ledovci. V roce 2013 odebrali ze švýcarského ledovce sloup vysoký 72 metrů, který obsahuje stopy posledních 2000 let civilizace. Podobně jako my necháváme schránky s dokumenty ve stavbách a nacházíme je třeba ve středověkých nalezištích, v ledovci je nechává příroda – a i naše aktivita v ní.
Laser nařeže sloup na vzorky silné 120 mikronů, tedy asi jako vlas, pak je analyzováno složení. Stav světa odpovídá přítomnosti různých prvků, prachu a příměsí. Velmi dobře z něj lze tedy usuzovat na klimatické podmínky tehdejší planety a také meteorologické události.
V roce 536 tak na Islandu vybuchla sopka a zplodiny i kouř zahalily celou severní polokouli. Oblak nepropustil žádné sluneční světlo, Evropa i podstatná část východu tak doslova potemněla. Letní teploty šly dolů cca o 1,5 až 2,5 stupně Celsia, takže na mnoha místech sněžilo i v létě. Následky jsme popsali výše.
