Lhát se nemá. Každý z nás už jako dítě několikrát z úst maminky nebo babičky zaslechl tuto větu. Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe – hlásá zase jedno známé české rčení. Jistě se shodneme na tom, že lež k ničemu dobrému nevede. Přesto je někdy říkáme úplně všichni. Jaké jsou tedy nejčastější lži, které používáme, i když je všem jasné, že zrovna lžeme?
Už jdu!
Už se vám někdy stalo, že na vás někde někdo čekal a vy jste mu SMS zprávou nebo do telefonu zalhali, že už jste na cestě, a přitom jste na sebe teprve doma oblékali kalhoty? Nebo třeba věta „budu tam za pět minut“, kterou jsme schopni vypustit z pusy, ačkoli dobře víme, že to těch minut bude minimálně dvacet. Nebo ještě víc.
Přišla bych, ale…
Kolikrát jste tohle řekli? Když vás někdo někam pozval, ale vám se nechtělo. A tak jste jednoduše zalhali a na něco se vymluvili. „Ráda bych přišla, ale mám návštěvu,“ možná řeknete, ačkoli doma ležíte u televize. „Stavil bych se, ale slíbil jsem manželce, že přidělám tu poličku,“ jste možná z pusy vypustili i vy. A přitom jste se jen chtěli dívat na hokejový zápas s pivkem v ruce v pohodlí obýváku.
Nic nechci, nic mi nekupuj
Kdo má rád otázky, co si přejete k Vánocům, narozeninám, svátku nebo třeba výročí? Často slyšíme sami sebe říci větu „nic nechci, nic mi nekupuj,“, ale přitom v hloubi duše přece jen chceme nějaký ten dáreček či alespoň milou pozornost dostat. Tak na co si tady vlastně hrajeme?
Nežárlím
Haha. Velmi častá lež. Uvnitř vás to vře. Cítíte, jak se ve vás vaří krev. Máte vztek. Ale před svou drahou polovičkou budete s úsměvem na tváři lhát, že zrovna vám žárlivost vůbec nic neříká. Není to pěkná vlastnost, co si budeme povídat. Ale proč lhát, že tyto emoce neprožíváme?
Nemám uklizeno
Znáte to. Za dveřmi se objeví návštěva. Vy ji pozvete dál, a ještě než si hosté stačí zout, už jim oznamujete, ať se nelekají, že doma nemáte uklizeno. Přitom dobře víte, že jste dvě hodiny před příchodem návštěvy div nelezli po čtyřech, abyste se zbavili každého, byť sebemenšího smítka na podlaze…
Poslala jsem to
Také jste to někdy zažili? Měli jste něco odevzdat. Poslat podepsanou smlouvu. Zaplatit fakturu. Jenže jste zapomněli. Nebo se na to třeba vykašlali. A když se druhá strana začala dotazovat, zalhali jste, že jste to určitě poslali. Někde musela nastat chyba. A ano, nastala. Ve vaší neupřímnosti.
Krásná Bond girl z Casino Royale překvapila na červeném koberci: Ve 48 letech bude poprvé maminkou, pomohlo IVF
A co takové “jdu na jedno” nebo “hned se vrátím?” A jakou z nich používáte vy?
