Film Na samotě u lesa zraje jako víno a hlášky o tom, že „chčije a chčije“, nám zlidověly. Jenže zatímco my se u obrazovek smějeme, na place to občas taková legrace nebyla. Režisér Jiří Menzel prožíval osobní peklo a Josef Kemr se musel do filmu doslova probojovat přes komunistické pohlaváry. Co všechno zůstalo divákům skryto?
Těžko uvěřit, že od premiéry tohoto kultovního snímku uplynulo už téměř půl století. Přesto má Na samotě u lesa stále co nabídnout a příběh pražské rodinky, která se snaží získat chalupu od svérázného dědy Komárka, funguje i dnes. Natáčení ale provázely momenty, které by vydaly na samostatný film, od nečekaných finančních machinací až po smutné životní zvraty.
Josef Kemr: Stařík, kterému bylo teprve 54 let
Děda Komárek je ikonickou postavou, kterou si bez tváře Josefa Kemra ani neumíme představit. Přitom chybělo málo a herec by se ve filmu vůbec neobjevil. Komunistickému vedení totiž ležel v žaludku kvůli své hluboké víře, kterou se nikdy netajil. Režisér Jiří Menzel si ho však dokázal prosadit díky naprosto pragmatickému argumentu, nikdo jiný prý neuměl tak dobře zacházet s kosou.
Zajímavé také je, jak skvěle nás Kemr oklamal svým vzhledem. Zatímco ve filmu hraje vetchého důchodce na sklonku života, ve skutečnosti byl v době natáčení vitálním padesátníkem. Bylo mu pouhých 54 let. Svou roli ale bral nesmírně vážně. Chtěl vytvořit naprosto originální postavu, a tak se dokonce zdráhal setkat se skutečným panem Lukšíčkem, který byl předlohou pro dědu Komárka. Zdeněk Svěrák si přitom Kemra jednou spletl právě se samotným Lukšíčkem, když herce viděl odpočívat před chalupou.
Nejsmutnější den Jiřího Menzela
Komedie by měla být o smíchu, ale osud to někdy zařídí jinak. Při natáčení scény, kde děda Komárek mluví o neodkladnosti smrti a chystá se na pohřeb kamaráda, zasáhla štáb krutá realita. Právě v ten den se totiž režisér Jiří Menzel dozvěděl, že mu zemřel tatínek. Později tento den popsal jako jeden z nejhorších ve svém životě.
Smrt se kolem filmu točila i ve scénáři. Tvůrci dokonce zvažovali, že by dědu Komárka nechali na konci zemřít. Nakonec si to ale rozmysleli. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku Na samotě u lesa. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“ uvedl Zdeněk Svěrák. A udělali dobře. Když Ladislav Smoljak viděl ve střižně závěr, kde se děda objeví živý na poli, dojetím se rozplakal.
Omyl, který stvořil Vesničku
Zmatky v účetnictví na Barrandově nám paradoxně přinesly další filmový klenot. Zdeňku Svěrákovi totiž za scénář k filmu Na samotě u lesa vyplatili honorář dvakrát. Na chybu se přišlo až po několika letech při revizi. Svěrák dostal na vybranou, buď peníze vrátí, nebo napíše další scénář s podobnou tématikou. Zvolil si druhou možnost, a tak díky administrativní chybě vznikla legendární Vesničko má středisková.
Hlášky, které napsal sám život
Filmaři si během natáčení vypomáhali, jak se dalo. Auto Lavičkových, Škoda 100, nebylo rekvizitou, ale soukromým vozem Zdeňka Svěráka, který ho štábu půjčoval. A legendární věta „chčije a chčije“? Tu má na svědomí skutečný majitel chalupy, od kterého ji odposlechl malý syn Zdeňka Svěráka, Jan. Původní majitel takto jadrně glosoval počasí a hláška se okamžitě ujala.
Nezapomeňte si tento klenot připomenout. Na samotě u lesa vysílá ČT1 v úterý 23. prosince ve 14:55.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
