Zdenka Procházková by v sobotu oslavila sté narozeniny. Zahrála si ve filmech, učila v zahraničí a dočkala se významných divadelních cen. Diváci si ji vybaví ve spoustě populárních seriálů i jako prvorepublikovou hvězdu ze snímku Filipa Renče. Na sklonku života však prožila velkou samotu a marně doufala v návrat před kameru.
Láska pod režisérskou taktovkou
K umění směřovala od raného dětství. Její maminka výborně hrála na klavír, pro velkou plachost ale koncertovala výhradně doma za zavřenými dveřmi. Dcera obvykle sedávala na chodbě a tiše poslouchala. Otec úředník ji brzy přihlásil na stejný nástroj, protože ale ostychem vůbec netrpěla, přidala si k hudbě ještě lekce baletu.
Po maturitě zamířila na pražskou konzervatoř, jejíž chod načas přerušili němečtí okupanti. Ocitla se tam ve třídě profesora Karla Högera. Zavedený umělec brával nadané studentky na svá představení a vzadu v autě mladou dívku tajně držel za ruku.
Zlom v platonickém obdivu nastal při natáčení snímku Mrtvý mezi živými. Režisér Bořivoj Zeman tehdy nespokojeně přerušil scénu a zavelel k pořádnému polibku. „Höger mě chytil a bylo to. Zamilovali jsme se do sebe. Byla to velká láska,“ zavzpomínala před lety herečka.
Vztah naplnili v jeho tajné podkrovní garsoniéře na pražském Újezdě. Svatba na sebe nenechala dlouho čekat. Společnou domácnost spravovala s nadhledem a vaření raději přenechala tchyni, která bydlela s nimi.
Život s fanynkami v patách
Manželství trvalo sedmnáct let a neslo s sebou touhu po velké rodině. Kvůli potížím s početím dokonce podstoupila operaci a manžel podle věštby vyhlížel narození holčičky. Děti jim ale osud nedopřál. O to více se soustředila na práci a získala spoustu zajímavých rolí.
Vztah mezitím začal narážet na popularitu. U zadního vchodu do divadla pravidelně čekaly zástupy obdivovatelek a Höger pozornosti místy podlehl. Nevěry tiše snášela do chvíle, kdy místo po jeho boku trvale zaujala fanynka Eva Vachková.
Následoval mimořádně klidný rozchod. Dvojice konec svazku oslavila v tehdejším Domě potravin sektem a kilem kaviáru za sto korun. S bývalým mužem si zachovali velmi blízký vztah. Právě on ji později zavolal do Brna k divadelní hře Drahý lhář.
Pravidelně se scházeli na zkouškách a chodili na společné procházky až do jeho smrti na jaře roku 1977. To už měla dávno vybudované zázemí za hranicemi. Výborná němčina jí po úspěchu na bruselském Expu otevřela dveře do vídeňského Burgtheatru.
Zářivá kariéra za hranicemi
V rakouské metropoli se podruhé vdala za Ericha Hartmana. Jezdila po Evropě, dostala nabídku na film s Paulem Newmanem a učila v Düsseldorfu. Rok 1968 ji donutil učinit zásadní rozhodnutí o setrvání v nové vlasti. Oficiálně ji ale stále zastupovala domácí agentura Pragokoncert.
Návrat do Prahy v osmdesátých letech přinesl obrovské zklamání. Okolí na ni pohlíželo úkosem jako na emigrantku a tuzemští režiséři o spolupráci nestáli. Pečovala o nemocnou maminku a nabídky se začaly trousit jen velmi pomalu.
Uplatnění našla až mnohem později v populárních seriálech Ulice či Ordinace v růžové zahradě. Svou nejvýraznější úlohu získala s postavou Lídy Baarové. Samotnou prvorepublikovou hvězdu znala osobně a vůbec si s ní nerozuměla. Ve svých pamětech ji popsala jako čistou kariéristku posedlou vzhledem.
Touha po posledním potlesku
Své pikantní životní vzpomínky vydala knižně v jednadevadesáti letech. Otevřeně v nich líčila detaily z divadelního zákulisí včetně orgasmu na jevišti nebo intimního sblížení se synem své kolegyně, který byl tehdy panic. Fyzická vitalita ji opustila s nutností operace kyčle.
Strach z narkózy ji přiměl lékařský zákrok zcela odmítnout a ztráta pohyblivosti vedla k přesunu na invalidní vozík v domově pro seniory. Během pandemických opatření se jí zrušily všechny domluvené zakázky. Těžce nesla samotu, zvláště když ji na Štědrý den nenavštívil nikdo z kolegů.
„Tohle se nemělo stát. Herectví je to jediné, co mě drží při životě,“ posteskla si tehdy s přáním získat ještě jednu drobnou roli. Zemřela v srpnu 2021 v motolské nemocnici na následky zápalu plic. Dožila se pětadevadesáti let, přesně jako její maminka.
.JPG){kind=link}