Myslela jsem si, že dělám dobrý skutek. Zjištění pravdy mě však připravilo o vše

Jana (31) byla odjakživa hodná duše. Neuměla říkat „ne“ a často se stávalo, že její dobroty druzí zneužívali. Když jí šéfová několikrát za sebou požádala o přesčas, neměla jí problém vyhovět. Myslela si totiž, že dělá dobrý skutek a že si díky tomu i něco přivydělá. Netušila, jak velkého hada si přitom hřeje na prsou.

REKLAMA

Odměna mě prý nemine

Čtenářka Jana M. nás oslovila se svým příběhem. Ráda by totiž varovala ostatní – to, co se jí přihodilo, by totiž mohlo potkat kohokoli z nás. A takovou zkušenost by prý nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli.

Jana pracuje v knihovně, kde se na směny střídá s kolegyní Maruškou. Je to už starší paní, která v poslední době začala marodit. Její absenci tak Janina šéfová začala řešit tak, že dávala Janě i její směny. „Říkala, že se snaží někoho najít, ale zatím nepřišel vhodný kandidát,“ vysvětluje Jana. „Kdykoli mě žádala, jestli bych si vzala směnu navíc, nezapomněla dodat, jak moc je mi vděčná a že mě odměna určitě nemine,“ dodává.

V práci jsem byla víc než doma

Směny navíc začaly být stále častější. Nový zaměstnanec stále v nedohlednu. „Nejdříve to byl jeden den v týdnu navíc, pak už dva, a nakonec jsem dělala pět dní ze sedmi,“ rozepisuje se Jana ve svém dopise a jedním dechem doplňuje, že v práci byla častěji než doma. To se samozřejmě začalo podepisovat na jejím milostném životě a vztahu s Romanem.

„Kdykoli jsem si doma Romanovi stěžovala, jak mě Zdena štve, že stále nikoho nenašla a všechny směny v knihovně tak musím odmakat já, vždycky jen odpověděl, že dělám dobrou věc a ať to vydržím,“ píše Jana. Té ale vadilo, že svého přítele, se kterým měla co nevidět oslavit tříleté výročí vztahu, vidí jen minimálně.

Po třech měsících stále nikoho nenašla

Týdny plynuly a Zdena stále nepřišla s informací, že našla za Marušku náhradu. A její zdravotní stav se nelepšil, takže to ani nevypadalo, že se jen tak do práce vrátí. „Měla jsem zrovna čtvrtou směnu v týdnu a od rána mě děsně bolela hlava. Když kolem mě Zdena protančila se slovy, že odchází, protože už něco má, vjel do mě vztek,“ netají se Jana.

Nastoupila na ni s otázkou, kdy už konečně najde náhradu za nemocnou kolegyni. „Zdeno, nezlob se, ale takhle už to dál nejde. Jsem vyřízená,“ stěžovala si Jana. „Romana skoro nevidím, jsem pořád tady a nepřijde mi, že by byl takový problém sehnat někoho do blbý knihovny,“ přiznává, že už si nebrala servítky.

Zdena se ale nedala. Div svou zaměstnankyni ještě neseřvala za to, že je nevděčná. A že jestli jí práce v knihovně přijde hloupá, může si hledat job jinde. Potom se otočila na podpatku a nechala tam Janu stát. A té bylo z celé situace do pláče.

Technik mě poslal domů

Další den a další Janina směna navíc. Byl čtvrtek odpoledne a zničehonic vypadl proud. V knihovně nefungovala světla, nešly počítače a Jana nemohla zákazníkům načítat knihy. „Volala jsem Zdeně, co mám dělat. Nezbývalo než zavřít knihovnu, nemělo cenu tam být, když si nikdo ani nemohl nic půjčit,“ vysvětluje Jana. Jenže své šéfové se nedovolala. Telefon padal do hlasovky.

Přivolaný technik našel závadu na elektroinstalaci. Situaci zhodnotil tak, že ve čtvrtek v podvečer už se nic dělat nebude, že s kolegy přijedou ráno s veškerým vybavením. Janu poslal domů a ona nikdy nebyla vděčnější. Do konce směny stejně zbývaly jen dvě hodiny. „Usoudila jsem, že by Zdeně nevadilo, vzhledem k okolnostem, že se jednou knihovna zavřela dříve. Jela jsem domů a těšila se na svého přítele,“ píše v dopise, který nám zaslala.

Pochopila jsem, proč byly všechny ty směny navíc

Jana byla ráda, když našla Romanovo auto zaparkované před domem. Byla to známka toho, že je doma. Těšila se, jak si užijí neplánované volno. A třeba konečně dojde i na nějakou romantiku, které se Roman z nějakého důvodu už pár týdnů vyhýbal.

„Když jsem vešla do předsíně, všimla jsem si bot, které nejsou moje,“ začíná Jana s popisem nejhoršího okamžiku v jejím životě. „Do obýváku už jsem vstupovala s tušením, že tady něco nehraje. A zvuky, které se nesly z ložnice, mě v mých obavách utvrdily. Dveře do ložnice jsem otevírala se srdcem až v krku,“ netají se Jana.

Pohled, který se jí naskytl, nikdy nevymaže z hlavy. Načapala svého přítele v posteli s cizí ženskou. V tom nejlepší. A jeho milenkou nebyl nikdo jiný než její šéfová Zdena. „Nezmohla jsem se na slovo. V tu chvíli mi došlo, že jsem byla celou dobu za pěknou krávu a proč byly všechny ty přesčasy,“ píše nešťastná čtenářka.

Přišla jsem o všechno

Jana se nám svěřila, že Roman ani neměl snahu cokoli zapírat. Když se toho večera po pár hodinách vrátila domů, seděl klidně v kuchyni u stolu. Jen čekal, aby jí oznámil, že se do Zdeny zamiloval a stěhuje se k ní. To byla první rána, se kterou ale Jana tak nějak počítala. Po tomto už by Romanovi stejně nikdy nevěřila.

Další rána přišla druhý den v práci. Zdena už na ni čekala a ani ona nejevila sebemenší známky lítosti. Ba naopak jí s povrchním výrazem ve tváři oznámila, že by byla ráda, kdyby podepsala výpověď dohodou. „Prý že to tak bude pro všechny nejlepší,“ vysvětluje zdrcená Jana, která tak během jednoho dne přišla nejen o lásku, ale také o práci.

Zdroj: Autorský text, čtenářka Jana M.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA