Současné mrazy jsou jen drobnou epizodou oproti tomu, co se děje v horních vrstvách atmosféry. Obří proudy vodní páry, na kterých závisí vláha pro polovinu planety, uhnuly z kurzu. Odborníci po čtyřiceti letech měření potvrdili, že se tyto nebeské řeky stěhují směrem k pólům. Pro střední Evropu to není dobrá zpráva. Stabilní klima, jak ho známe, se stává minulostí.
Možná máte pocit, že počasí v posledních letech nedává smysl. Chvíli sucho, pak povodeň, v lednu jaro a v dubnu sníh. Není to jen váš dojem. Planetární systém distribuce vody se totiž dává do pohybu. Data z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře ukazují, že atmosférické řeky se za posledních čtyřicet let posunuly o šest až deset stupňů blíže k pólům.
Když se 50x Labe vznese do vzduchu
Pro pochopení vážnosti situace si musíme ujasnit, o jakém množství vody se bavíme. Atmosférická řeka totiž není žádný potůček. Průměrný proud tohoto typu dokáže přenášet objem vody, který by odpovídal více než padesátinásobku průtoku Labe v Hřensku. Zkuste si představit Vltavu v Praze a vynásobte ji číslem sto deset. Je to masivní masa vlhkosti, která rozhoduje o tom, kde bude úroda a kde poušť.
A právě tady nastává problém. Tím, že se tyto proudy stěhují na severní polokouli více na sever (a na jižní více na jih), berou vláhu subtropickým oblastem a sypou ji tam, kde o ni už tak často není nouze. Kalifornie nebo jižní Evropa mohou očekávat ještě brutálnější sucha a požáry, zatímco my ve vyšších zeměpisných šířkách, včetně Velké Británie či střední Evropy, se musíme připravit na častější přívalové deště a riziko povodní.
Meteorologové vidí hlavní příčinu v ochlazování východního tropického Pacifiku, ale přiznávají, že celý řetězec událostí ještě musí plně prozkoumat. Mapa srážek, na kterou jsme byli zvyklí ve 20. století, tedy postupně přestává platit.
Z mrazu rovnou do pekelného léta
Aby toho nebylo málo, do této dlouhodobé změny nám hází vidle i aktuální cyklické jevy. Právě teď sice v Česku mrzne a týdenní průměry se pohybují kolem minus tří stupňů, ale globální hráč zvaný La Niña už balí kufry.
Meteorologové hlásí, že tento chladný jev, který ovlivňoval klima poslední měsíce, se začíná rozpadat. „Už začíná slábnout, dříve než je u takových událostí obvyklé,“ potvrdil Andrej Flis ze serveru Severe Weather Europe.
Neznamená to ale, že zítra odhodíme zimní bundy. Atmosféra má setrvačnost tankeru. „Atmosférický vliv La Niñy však ještě nějakou dobu potrvá, než zmizí z atmosféry, protože nejde o okamžitou reakci na oceánské anomálie. Právě proto můžeme očekávat, že vliv La Niñy na počasí bude patrný alespoň do začátku jara,“ vysvětlil Flis.
Skutečná jízda začne v létě. Na scénu se totiž vrátí starý známý El Niño. A s ním přijde energie, která může pořádně zamíchat kartami. Podle předpovědí se teplá anomálie projeví už během prázdnin a ovlivní hurikánovou sezónu.
Zima 2027: Sníh, nebo bláto?
Výhledy až do roku 2027 naznačují, že nás rozhodně nečeká nuda. El Niño má totiž v zimě tendenci tlačit polární vír jinak, než jsme zvyklí. Zatímco Severní Amerika by se mohla dočkat teplejší zimy, Evropa může paradoxně dostat zásilku sněhu.
Vytváří se totiž specifický koridor pro studený vzduch. „Ale když se podíváte na anomálie sněžení způsobené jevem El Niño, můžete skutečně vidět dráhu chladnějšího vzduchu, který vytváří větší potenciál sněžení od jižní části Spojeného království přes střední Evropu až po jihovýchod,“ popsal možný scénář Flis.
Co si z toho vzít? Že spoléhat se na pranostiky našich babiček je v roce 2026 stejně bláhové jako čekat, že zlevní máslo. Klima se mění a my uprostřed Evropy budeme muset být připraveni na obojí. Na suché léto i na to, že nás v zimě může zasypat sníh, který přinesl vítr z Atlantiku.
