Z jihomoravských Polešovic až na prkna slavných pražských scén. Z televizních pohádek až do legendárních Simpsonových. A z pádu, který ho málem stál život, zpět k energii a chuti tvořit. Mojmír Maděrič právě slaví sedmdesátku a jeho příběh je stejně pestrý a nečekaný jako role, které ztvárnil.
Od Slovácka přes Brno až na pražská divadelní prkna
Mojmír Maděrič pochází z jihomoravských Polešovic. Ačkoliv byl jeho tatínek ředitelem mlékárny a maminka učitelkou, doma panovala tvůrčí atmosféra. Hudba byla každodenní součástí života. Už jako chlapec zvládal hru na několik hudebních nástrojů. Například na basu a kytaru. Umělecké sklony u něj začaly brzy vystrkovat růžky.
Dětství prožil na Slovácku. Později se s rodinou přestěhoval do Uherského Hradiště. Po dokončení gymplu jeho další kroky směřovaly do Brna. Konkrétně na Janáčkovu akademii múzických umění. Studium herectví mu otevřelo dveře do světa divadla.
První velké profesionální zkušenosti získával v brněnském Divadle Husa na provázku. Působil zde až do konce 80. let. Roku 1988 pak přijal nabídku od Františka Ringo Čecha a přesunul se do Prahy. Začal působit v Prozatímním divadle a tím se jeho umělecká cesta posunula do nového, výrazně širšího rozměru.
Z pohádky do kuchyně a rovnou do Simpsonů
Mojmír Maděrič se neomezil jen na prkna, která znamenají svět. Brzy se totiž zabydlel i na televizních obrazovkách. Jeho komediální talent, přirozenost a výrazný hlas ho katapultovaly do mnoha televizních projektů. Pokud vám něco říká jméno Waylon Smithers ze Simpsonových, pak vězte, že právě Maděrič byl dlouhá léta jeho českým hlasem. A ano, ten stejný hlas, co věrně obdivuje pana Burnse, patřil i sympaťákovi z pořadu Mňam aneb Prima vařečka, kde krom vařečky nechyběla ani pořádná špetka humoru.
Na televizní scéně se objevoval ve víc než slušné řádce pohádek a inscenací. Vidět jste ho mohli třeba ve Vápeničce, Králově šaškovi, Ceremoniáři nebo třeba v pohádce O perlové panně, kde pravděpodobně zachránil minimálně jednu princeznu a ztrapnil nejeden dvůr. A že si zahrál i v dramatu Kruh nebo v bláznivém Kocourkově? To jen dokazuje jeho široký herecký rejstřík. Od hrdinů přes šašky až po komentátory kulinářských katastrof.
Z opuštěné hospody domov
Během svého života už toho vystřídal dost. Od mlékárny v Polešovicích přes divadelní byty v Brně až po sídliště v Praze. Ale ten pravý domov našel až ve staré venkovské hospodě. A ne, není to název filmu, ale realita.
Kousek od Mnichova Hradiště, na dohled od bývalého vojenského prostoru Ralsko, stála roky opuštěná budova, o které věděli jen místní. Tip mu dal kamarád Ota Jirák, který měl chalupu nedaleko. „Řekl mi, ať se zeptám starosty, že je to tu neobydlené. Slovo dalo slovo…,“ vzpomíná herec na začátek nového životního období deníku iDnes.cz.
Z bývalého výčepu a sálu se stal teplý, osobitý domov, kde si Maděrič s manželkou užívají klid, přírodu a soukromí. Ideální kombinaci po letech městského shonu. Ačkoliv místo kdysi sloužilo k nalévání piva, dnes je plné rodinné atmosféry a pohody.
Nemoc ho připravila o 30 kilo, ale vrátila mu energii
Z obyčejného uklouznutí se pro Mojmíra Maděriče stala životní zkouška. Krátce po pádu ho zradilo zdraví. Lékaři odhalili vážný zánět, který si vyžádal hospitalizaci. Během léčby herec zhubl třicet kilogramů a musel zcela změnit svůj přístup k jídlu i životním návykům.
„Tehdy jsem doktorovi nevěřil, že je ten zánět chronický, ale teď se mi to vrací, ale nedá se nic dělat. Nic mě ale nebolí, to je dobře,“ svěřil Mojmír Maděrič deníku Extra.cz. „Prý to vypadalo málem na celkovou sepsi. Prý jsem měl fakt na kahánku. Ve špitále jsem si poležel tři týdny,“ řekl Blesku pro ženy.
Dnes váží okolo osmdesáti kilogramů a cítí se lépe než kdy dřív. Velké porce a nepravidelné stravování vyměnil za menší jídla v pravidelných intervalech. Vaření přenechal dceři, ale láska k dobrému jídlu mu zůstala. Jen dostala zdravější a rozumnější podobu.
Film Džob přilákal do kin přes 120 tisíc lidí. Diváci ale mají k Vorlově novince výhrady
Zdroje: iDnes.cz, Extra.cz, Blesk pro Ženy, Blesk.cz
