Pro někoho nostalgická vzpomínka, pro jiné věc, která naštěstí už neexistuje. Bar nám evokuje židličky u pultu a barmana míchajícího koktejly. V mléčných barech socialistického hospodářství ale žádný alkohol nefiguroval. Šlo o mléčné nápoje všeho druhu, tedy mléko, teplé mléko, kakao, bílá káva. A k nim drobné i větší věci k zakousnutí či přímo jídlu. Dají se ještě někde jídelny, bufety či mléčné bary navštívit?
Podle Koruny
Nejznámější automat byla bezesporu pražská Koruna. Zrodila se v roce 1931, v největším „zátahu“ a slávě se v ní denně občerstvilo i deset tisíc lidí. Právě podle ní dostaly další provozovny občerstvení tohoto typu název automat. V Koruně se totiž objevil první jídelní automat, který po zaplacení vydal hostu obložený chlebíček.
Družby a další
Další možností bylo natočení limonády z kohoutky. Na „Václaváku“ se postupně objevil ještě bar Družba nebo Jizera, případně další podniky. K Myslíkům nebo do Jindřišské se zase pravidelně chodilo do tzv. flaksáren. Tady už šlo o rychle stravování běžného hospodského typu. Lidé si tu tak mohli dát guláš, polévku a další masová jídla.
Cenová dostupnost
„Bylo to hrozně levné. Vzpomínám si, že mléčný koktejl byl za dvě koruny, párky taky, pivo jen za 1,90 koruny,“ vzpomíná pro Pražský deník dnes šedesátiletý Josef Král z Prahy 4. Tehdejší příznivé a dnes mnoha lidmi opěvované ceny nebyly ovšem výsledkem tržní cenotvorby. Vše zajišťovala ekonomika silně dotovaná státem. Dnes je takový ekonomický nástroj používán velmi sporadicky.
Standardizovaná nabídka
Běžnou nabídkou pražských automatů byla gulášová, hovězí a dršťková polévka. K jídlu pak párky s rohlíkem a hořčicí, guláš a saláty – pražský, vlašský nebo bramborový, nemluvíme o zeleninové příloze. „V jídelnách v řeznictví dostal člověk teplou sekanou, polévku nebo ovar, vepřové koleno s hořčicí a křenem. Teď už to není ono,“ navazuje pětapadesátiletá Renata.
Retro i obnova trendu
Jídelny tohoto typu se dnes vrací v několika podobách. V první řadě jde o retro, například podnik v centru sklářského Nového Boru. Tady jako by se zastavil čas. Jakmile překročíte práh, přenesete se do autentického místa před revolucí. I výdejní pulty jsou naprosto původní a pocházejí ze 70. let.
Pro atmosféru shlíží na strávníky podobizna prezidenta Gustáva Husáka, kolem stojí i visí ešusy či dobové poutací cedule. Současný majitel drží podnik v provozu už 15 let. Dříve tu normálně pracoval, pak se mu naskytla možnost provoz převzít. Neváhal ani na moment. Jediné, co nakonec prošlo rekonstrukcí a obnovou, byla kuchyně.
Pivní lázně napříč republikou: Brno, Znojmo nebo Karlovy Vary. Dobré pivo, odpočinek a síla chmelové koupele
Hotovky do stovky
Dalším případem návratu k tomuto konceptu jsou Bufíky v Olomouci. Majitel Jan Dostál se rozhodl navázat právě na tradici minulého režimu a trefil se. Koncem loňského listopadu tak otevřel už druhý Bufík s teplými jídly a lahůdkami.
Jídelny v prodejnách
Mnohá řeznictví i další samostatné prodejny potravin na váhu zavedly přímo ve svých prostorách místo k sezení a konzumaci. Cíleně proto bývají například v řeznictvích připraveny karbanátky, masové kuličky a další drobnější maso pro „zahnání hladu“.
Nevyřešená vražda ve Kdyni: Žena zemřela ve svém obchodě, od činu uplynulo 19 let
Zdroje: OlomouckyDenik, Novinky, PrazskyDenik, iDnes, Wikipedia
_(5).jpg){kind=link}