Psychiatr Miroslav Plzák spojen s nekonvenčním, ale unikátním náhledem na manželství a partnerské vztahy. Tento psychiatr je bral velmi realisticky, a tak nějak je „deromantizoval“. Založil obor matrimoniologie a také první Linku důvěry ještě v socialistickém bloku. A právě od jeho narození dnes uplynulo rovných 100 let.
Válka a medicína
Rodák z Libušína u Kladna prožil své dětství v Praze, školní zkouška dospělosti ho čekala rok před koncem války a prošel i totálním nasazením. Následně vystudoval na Karlově univerzitě medicínu, kde ho už od druháku fascinoval obor psychiatrie. Život mu tehdy zkomplikovalo členství v ČSNS neboli Československé straně národně sociální.
Byl tím pádem zařazen mezi „politicky nespolehlivé“ a jak uvádí Rozhlas Plus, 4,5 roku musel jako lékař fungovat u proslulých „pétépáků“, tedy Pomocných technických praporů. Rok 1959 je pak v jeho životě ve znamení nástupu k věhlasnému profesoru Vondáčkovi na pražskou psychiatrickou kliniku, kde se o 5 let později stal primářem. Pozici zastával až do penze na přelomu režimů.
Dva největší „zářezy“
Začátek 60. let byl v socialistickém Československu ve znamení markantního růstu sebevražd. Plzák proto dostal od stranického vedení jednoduchý příkaz, aby „s tím něco udělal“. Jako inspirace posloužili tomuto lékaři britští samaritáni. Pod jeho vedením tak vznikla první Linka důvěry ve východním bloku, která od svého vzniku roku 1964 slouží prakticky bez přerušení dodnes.
Právě ona z něj ovšem udělala onoho proslulého i nenáviděného odborníka na manželské a partnerské vztahy. Většina volajících se totiž na službu obracela s těmito problémy, Plzák se do nich proto začal nořit mnohem hlouběji. Vytvořil tudíž následně i novou lékařskou specializaci matrimoniologii, ke které napsal vlastní první vysokoškolská skripta.
Kontroverze i efektivita
Radim Uzel ho na základě tohoto aktu i dalšího působení považoval za jedinečnou osobnost. „Svým odborným přístupem a tím, že také mnoho manželských poradců vyškolil, zachránil mnoho manželství. Takže jistě vyoral brázdu hlubokou, co se týče spokojenosti partnerských vztahů,“ řekl Uzel pro Deník při Plzákově úmrtí.
Suchou vědeckou práci dokázal okořenit i vtipem. Byl navíc multigenerační, jeho kniha Dospělým vstup zakázán je radami teenagerům, aby jim jejich první či další vztahy klapaly co nejlépe. Nejznámější teorie lásky u něj zahrnovala „tři S“, tedy soucit, stesk a starost jako základ opravdového partnerství, což potvrzuje i Zdravotnický deník.
Předdůchod není předčasný důchod: Šikovná cesta, jak odejít z práce dřív a nepřijít o státní důchod
Smyslem manželství podle něj nebylo učinit člověka šťastným, k tomu jsou koníčky. Největšími riziky byly výčitky, osočování, výhružky, ne samotná nevěra. Pragmatičnost mu vynesla kritiku konzervativních lidí, jeho realismus ale mnozí oceňovali – hlavně páry.
Tragédie a temná kapitola
S první ženou, právničkou Eliškou se rozvedl kvůli kariérním konfliktům. Druhá manželka Ema byla jeho chotí skoro 40 let. Ani coby expert na lidskou duši nedokázal ale Miroslav Plzák zabránit osobní tragédii, kdy v roce 1992 spáchal těsně před maturitou sebevraždu jeho syn. Důvody neosvětila ani dvojice zanechaných dopisů.
Temnou stránkou Plzákova působení v medicíně byla jeho spolupráce se Státní bezpečnosti. Do své smrti ale popíral vlastní aktivitu, uváděl pouze, že StB docházela za ním, jak informuje Blesk Krimi. Dle rekonstruovaných archivů měl dle webu Info předpisovat pozdějšímu prezidentu Havlovi návykové láky a označit ho za nejnebezpečnějšího signatáře Charty 77.
Ulice začíná zostra: Michalův malér a Adriana jedná bez milosti
Zdroje: Denik, RozhlasPlus, DatabazeKnih, ZdravotnickyDenik, Info, BleskKrimi
.png){kind=link}