Charismatický herec Miroslav Etzler, kterému letos táhne na jedenašedesátku, se v posledních měsících představil českému publiku v úplně nové roli. Nejen jako otec malého hyperaktivního syna Samuela, ale i jako muž, který si prošel těžkým zdravotním i osobním restartem. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka se svěřil s nečekaně intimní zpovědí o synově dramatickém porodu, vlastním boji s cukrovkou a stárnutím, které ho přimělo změnit život od základů.
Samuel přišel na svět mrtvý. A pak se stal zázrak
Etzler o svém nejmladším synovi Samuelovi mluví jako o andělovi, který mu byl poslán jako odměna, aniž by přesně věděl za co. Dnes šestiletý kluk je podle herce doslova živé stříbro – miluje pohyb, sportuje od rána do večera, a jeho tempo často přivádí otce k myšlenkám, jestli by neměl radši sepsat závěť.
Ale za tím vším je i bolestný začátek. „Je to velmi intimní věc. On se narodil mrtvý. Byl zázrak, že se ho podařilo přivést k životu, a je zázrak, že to nemá žádné následky,“ přiznal Etzler v emotivní výpovědi. O dramatických chvílích během porodu mluvil vůbec poprvé. Zázračné oživení novorozeného syna pro něj znamenalo totální životní přehodnocení.
Dnes o něm mluví s pokorou a láskou. „On si ten život vybojoval. A teď si ho užívá ve všech směrech, které život nabízí,“ dodává s úsměvem. Syn prý běhá, plave, jezdí na skateboardu, kole i bruslích a hlavně – nikdy se nezastaví. „Šedesátiletý táta není výhra. Sotva dorazíme domů z 26kilometrové vyjížďky, Samuel se mě s nadšením ptá: ‚Co budeme dělat teď, taťko?‘“
Cukrovka jako výstražný prst
Zásadní změnu ve svém životě herec nepodstoupil jen kvůli otcovství. Před několika měsíci mu lékaři diagnostikovali cukrovku ve velmi vážném stádiu. „Byla to těžká cukrovka, úplně v katastrofálním stavu. A není divu – podle toho, jak jsem žil, jsem si to zasloužil,“ přiznává s typickým nadhledem.
Etzler se ale k nemoci nepostavil jako pasivní oběť. Naopak – během několika měsíců zhubl 25 kilogramů, přestal pít, přestal se ládovat a kompletně změnil životosprávu. „Cítím se o dvacet let mladší. Všechno jsem přehodnotil a najednou mám strašně moc energie,“ pochlubil se.
Zuzana Belohorcová vypadá před padesátkou jako sestra své dcery. Fotka z Tenerife zmátla i fanoušky
Díky nové stravě a pohybu zatím nemusí ani brát inzulín, vystačí si s léky. „Každý týden šla dolů dvě, tři kila. A víte co? Já to už dělám i rád,“ říká s úsměvem. V kombinaci s tempem, jaké udává malý Samuel, mu ale stejně občas dochází dech. „V šest ráno mi otevře oko a zařve: Konec! Žádné dobré ráno, nic. Prostě: konec!“ směje se herec.
Promarněné šance, nová role a smíření se sebou
Herec se netají tím, že v mládí byl „idiot“ – jak sám říká. Kariéra pro něj byla vždy přednější než rodina, a tak se u svých starších dětí často choval jako „táta na baterky“. Dnes se snaží všechno napravit a Samuel je pro něj symbolem druhé šance.
S vděčností vzpomíná na to, že ho život včas zastavil. A to i doslova – třeba tehdy, když po narození své dcery usedl za volant opilý a usnul na červené. „Probudil mě policajt. Ještě že byl hodný. Pomohl mi auto zaparkovat, pak mě vyhodil a dal mi sodu. Auto jsem pak čtyři měsíce hledal,“ popisuje s typickou hereckou nadsázkou.
Tehdy ještě netušil, jak ho život jednou změní. Dnes o smrti a závěti mluví s lehkostí a nadsázkou, ale také s vědomím, že to nejcennější má právě teď doma – kluka, který mu říká taťko a který se rozhodl žít navzdory všemu.
Světový den uprchlíků připomíná 108 milionů lidí bez domova. Mnozí utíkají před válkou i režimy také do Česka
Zdroje: 7 pádů Honzy Dědka, Instagram, Expres
