Mirek Topolánek slaví sedmdesátiny jen krátce poté, co podstoupil těžkou operaci rakoviny slinivky a dvanáct cyklů chemoterapie. Vážná diagnóza ho donutila urychleně srovnat všechny dluhy a cynicky se připravit na nejhorší. Stále však srší energií, zakládá nový nadační fond a otevřeně přiznává, že s nemocí nadobro ztratil veškeré zábrany a má obrovskou chuť společnost ještě naposledy pořádně zlobit.
Štěstí při včasném záchytu nemoci
K odhalení jeho onemocnění přispěla náhoda v podobě zánětu. Díky tomu lékaři zachytili nádor včas. Topolánek v září podstoupil těžkou operaci a následně absolvoval půlroční léčbu zahrnující dvanáct cyklů chemoterapie, poslední dávku dostal zhruba před měsícem.
I přes nepříjemné vedlejší účinky v podobě neuropatie se snažil po celou dobu udržet v pohybu. Dokud mu to zdravotní stav dovolil, chodil třikrát týdně do posilovny a během zimní sezony strávil pětatřicet dnů na lyžích. Nyní má za sebou i týdenní pobyt spojený s hraním golfu na jihu Španělska. K celkové situaci přistupuje smířeně. „Na sedmdesátníka dobrý,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Rozstřel.
Závazek vůči dalším pacientům
Osobní zkušenost s rakovinou slinivky ho přivedla k založení nadačního fondu Štěstí nestačí. Přežití u tohoto typu nádoru se pohybuje kolem 10 procent a bývalý politik vnímá potřebu s touto statistikou něco udělat. Cílem organizace je podpora systematického výzkumu a zajištění stipendií nebo zahraničních stáží pro mladé lékaře.
Topolánek označuje projekt za svůj poslední výstřel a bere ho jako velkou výzvu. Nemocní s touto diagnózou se podle něj aktivní činnosti pro další pacienty většinou vůbec nedožijí z důvodu pozdního odhalení. Poradní orgán fondu budou tvořit přední experti a organizace by měla zahájit plný provoz ještě v tomto roce. Výzkum se má zaměřit na korelaci nemoci s rodinnou predispozicí nebo diabetem.
Cynické vyřešení všech restů
S blížící se operací nenechal nic náhodě a veškeré své osobní i finanční záležitosti dal do pořádku. Poplatil dluhy a situaci řešil do značné míry racionálně a pragmaticky. Byla to jeho druhá zkušenost s onkologickým onemocněním a věděl, že musí být připraven na nejhorší možný scénář.
Přiznává občasné slabé chvilky, pokaždé se ale snaží vstát a pokračovat dál. Samotná nemoc ho charakterově nezměnila, spíše ho zbavila posledních mantinelů v chování. „Chci ještě zlobit, nastavovat zrcadlo, jak to bylo ve filmu Vesničko má středisková. Myslím si, že mám zkušenosti jak v ekonomice, tak v energetice. Bojuju s blbostí. Lidé potřebují, aby jim někdo říkal tvrdé pravdy. Když to nedokážou politici, tak aspoň ti bývalí,” říká Topolánek.
Návrat do aktivní politiky však rezolutně odmítá. Považuje se na takový krok za příliš starého a uvědomuje si absenci vlastního publika.
Ostrý pohled na evropské lídry
Z aktuálního dění ve světě má obavy a evropským lídrům vyčítá nedostatek odvahy říkat voličům nepříjemné pravdy. Evropa ztrácí konkurenceschopnost, energetiku dle něj dusí emisní povolenky a kontinent doplácí na novou závislost na Číně. Topolánek postrádá na politické scéně někoho, kdo by otevřeně popsal reálný stav věcí.
Promarněnou šanci vidí u Andreje Babiše, který měl podle něj k provedení změn dostatečně silný mandát. Zmínil také své setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v roce 2009. Jednal s ním tehdy na dače mezi čtyřma očima a k uvolnění atmosféry si vykládali vtipy. Už o rok dříve přitom před evropskými kolegy označil ruského vůdce za hrozbu a varoval před neustálými ústupky.
