Aleš Juchelka slaví padesáté narozeniny v roli, kterou by mu před lety fanoušci hudebního pořadu Medúza nejspíš nehádali. Dnes sedí v ministerském křesle a řeší sociální politiku, ke které ho kromě profesního zájmu přivedla i nelehká osobní zkušenost. Přes všechny pracovní úspěchy a přesun do vysokých pater politiky zůstává věrný své rodné Ostravě, kde s rodinou žije už desítky let.
Nečekaná cesta z televizního studia
Dlouhé roky byl pro veřejnost především tváří z televizní obrazovky. S Richardem Krajčem tvořili nerozlučnou dvojici v hudebním pořadu Medúza, Juchelka se ale v České televizi podílel i na dramaturgetických přípravách Křesťanského magazínu nebo cyklu Ta naše povaha česká.
Svět marketingu a kampaní mu byl blízký už od osmnácti let, kdy začal podnikat. Do vysoké politiky vstoupil v roce 2017 na kandidátce hnutí ANO a od té doby jeho vliv postupně rostl. Loni usedl do křesla ministra práce a sociálních věcí, což je oblast, které se věnoval už jako poslanec.
V politickém prostředí zažil i úsměvné momenty, které se dostaly do hledáčku médií. Andrej Babiš si například během tiskové konference po prvním kole prezidentských voleb nemohl vzpomenout na jeho křestní jméno. Stalo se to paradoxně poté, co spolu oba politici objížděli republiku v rámci předvolební tour. Babiš tehdy potřeboval nápovědu z pléna, aby mohl svému kolegovi poděkovat.
Rodinná zkouška a tichá naděje
Soukromý život Juchelky a jeho manželky Terezy zásadně ovlivnila nemoc jejich nejmladšího syna Olivera. Chlapec se do tří let vyvíjel zcela běžně a byl velmi šikovný. Sám si uměl připravit snídani nebo si dojít do lednice pro jídlo. Později se u něj ale začala projevovat hyperaktivita a poruchy spánku. Po sérii vyšetření u psychologů a neurologů přišla z ostravské fakultní nemocnice zdrcující diagnóza. Oliver trpěl mukopolysacharidózou typu tři, vzácným genetickým onemocněním, které provází rychlý tělesný i mentální regres.
Lékaři rodičům tehdy oznámili, že syn přestane chodit i mluvit. Dva roky o této situaci nebyli schopni s nikým mluvit a snažili se se situací vyrovnat sami. Oliverův stav se postupně zhoršoval, až zůstal ležet a bojoval se silnou epilepsií. Rodině v nejtěžších chvílích pomáhala víra a podpora přátel i asistentek. Juchelkovi se přesto snažili, aby jejich starší děti Emma a Oskar nepociťovaly nedostatek pozornosti. Podporovali je v jejich koníčcích a dbali na to, aby rodina fungovala co nejvíce přirozeně.
Syn zemřel doma ve své posteli v dubnu roku 2017, kdy mu bylo deset let. „Už,“ řekla tehdy Tereza Juchelková svému manželovi jediné slovo, kterým mu oznámila, že Oliverův boj skončil. Juchelka se v rozhovoru pro pořad 13. komnata svěřil, že jde o hluboký a celoživotní smutek. Tato zkušenost mu ale zároveň dodala naději na budoucí shledání a zcela změnila jeho pohled na životní priority. Kvůli pracovnímu vytížení a politické kampani měl tehdy méně času na vnitřní očištění než zbytek rodiny, což se projevilo i jeho krátkým zdravotním kolapsem.
Domov v moravskoslezské metropoli
I když ho pracovní povinnosti často odvádějí do Prahy, Juchelka zůstává věrný Moravskoslezskému kraji. Žije v Moravské Ostravě a na svůj původ nedá dopustit. S manželkou se kdysi potkali v Církvi bratrské a původně plánovali, že budou mít čtyři děti. Uvažovali dokonce o adopci holčičky z dětského domova. Právě v momentě, kdy se měli stát čekateli na osvojení, se dozvěděli o Oliverově nemoci a své plány museli změnit.
V souvislosti s jeho majetkem se v minulosti objevily nejasnosti v majetkovém přiznání. Juchelka do databáze původně zapsal, že vlastní osm bytů, což vzbudilo velký zájem veřejnosti. Později vysvětlil, že šlo o chybu jeho asistenta, který formulář vyplňoval. Ve skutečnosti s manželkou vlastní byty dva. Ministr chybu uznal a v záznamech ji opravil.
