Čtení je jedním z nejrozšířenějších koníčků na světě. Každá země mu přeje trochu víc nebo míň, existují ovšem lokality, které zaručeně lákají všechny „knihomoly“. Nejen, že se v nich knihkupcům daří. Knihy tu vytváří celou kulturu, četné komunity a kdokoli se zamiloval do stránek, příběhů a písmenek, by do nich měl aspoň jednou zavítat.
Velšská vesnice
Hay-on-Wye zní spíš trochu čínsky. Jedná se však o velšskou ves, kde najdete více ovcí jak lidí, ale knihy tu doslova zaplavují každou ulici. Také tu začala tichá revoluce, kterou zahájil antikvář a akademik v jedné osobě, Richard Booth. Ten totiž začal místní prázdné budovy plnit knihami, čehož se záhy chytla další místa.
Trend spustil už v roce 1961, kdy začal antikvařit v prázdných budovách. Zrodila se tak literární Mekka, která jak magnetová hora přitahuje bibliofily, snílky a inspiruje další vesnice. Právě Hay-on-Wye se tak stalo prvním „knižním městem“. Booth se nechal korunovat „králem Hay“ a knižní prodej se brzy stal způsobem oživení městské kultury široko daleko.
Oficiálně od dubna 2001
V dubnu na počátku milénia pak vznikla Mezinárodní organizace měst knihy, která informace o tomto trendu šířila online. Bylo to ale jen dovršení léta fungujícího systému. Každé dva roky se pak ještě koná Mezinárodní festival knižních měst podporující venkovské ekonomiky. Lidé se tak globálně dovídají o lokálních akcích, kulturním dědictví a všem ostatním.
Jak to definovat
Dle ustálené definice je pak „knižní město“ malé, ideálně venkovské město, ve kterém se soustředí antikvariáty a knihkupectví z druhé ruky, které jsou dostupné všem. Z Boothovy iniciativy ovšem vznikla síť desítek měst od chorvatského Pazinu po Featherson na Novém Zélandu.
Belgická Redu
Vesnička Redu se skrývá v kopcovitém kraji, v roce 1984 se stala druhým knižním městem. Je popisována jako „provoněná vůní starého papíru“. Každý rok hostí obrovský festival, kde vystavuje na třicet knihkupectví. Stovky lidí se tak mohou kochat místní kulturou, historii, architekturou a přírodou.
Skotský Wigtown
Kopec s výhledem na moře, členité pobřeží, lesy všude kolem. Tam leží Wigtown, již 20 let „skotské město knih“. Lze si tu vybírat z více jak čtvrt milionu starých i nových svazků. Najdete tu 16 odlišných druhů knihkupectví, celý rok je protkán knižními svátky. Třeba Jarním víkendem, komunitním festivalem v červenci a trhem o dubnových a květnových sobotách.
Pondělní Ulice: Nevydařená rozlučka, pomoc Erikovi a potíže s Peškem
Dánský Torup
Leží 60 kilometrů od Kodaně mezi mořem a fjordem. Místní lidé tu v desítce obchodů vystavují nejlepší knihy z druhé ruky. Prodává se v garáži, dělnické boudě, stáji, regálu u vjezdu na statek a na novém nádraží. Někde probíhá i samoobsluha, kdy zákazníci nechávají za knihy drobné ve sklenici.
Featherston
Na severovýchod od Wellingtnou najdete v úchvatné krajině plné kopců a vinic najdete malebný Featherson. Město s celoročními knižními akcemi bylo za město knihy oficiálně uznáno v roce 2018, jde tak o celkem mladý přírůstek. V květnu je tu vždycky velký festival, další iniciativy inspirují k čtení, psaní, sdílení myšlenek, a to po celém regionu Wairarapa a Aotearoa.
Bedřich se vrací do Ulice: Adrian Jastraban znovu naskočil do rozjetého vlaku a hned bylo veselo
Zdroje: NationalGeographic, TheGuardian, 1000libraries, BookTown
