Byla to nejvytrvalejší milenka v dějinách. Stála po boku muže, který rozpoutal peklo na zemi, a její jedinou starostí často bylo, zda jí ladí šaty s tapetami na Berghofu. Dnes je to 114 let, co se narodila Eva Braunová, jejíž životní příběh je studií patologické oddanosti a popírání reality. Svého vysněného titulu paní Hitlerová se dočkala až v bunkru pod rozstříleným Berlínem. Zaplatila za něj životem.
Osudové setkání v ateliéru
Všechno začalo v mnichovském fotoateliéru Heinricha Hoffmanna. Psal se rok 1929 a sedmnáctiletá dívka s blond vlasy tam pracovala jako asistentka. Jednoho dne vstoupil do dveří muž s knírkem, kterého jí představili jako pana Wolfa. Byl o třiadvacet let starší. Braunová netušila, že stojí tváří v tvář budoucímu německému kancléři a masovému vrahovi. Adolf Hitler v ní viděl prostou dívku, která ho nebude obtěžovat politikou.
Líbil se jí jeho pohled a moc, kterou vyzařoval. Vztah se však vyvíjel podle diktátorových pravidel. Hitler ji držel v ústraní a na veřejnosti se s ní neukazoval. Oficiálně byl ženatý s Německem. Braunová trpěla pocity méněcennosti a nedostatkem pozornosti.
Dvakrát se pokusila o sebevraždu. V roce 1932 se střelila do hrudníku otcovou zbraní, o tři roky později se předávkovala léky na spaní. Tyto zoufalé činy fungovaly. Hitler si uvědomil, že by skandál kolem sebevraždy milenky mohl poškodit jeho pečlivě budovaný obraz. Přitáhl si ji blíž.
Život ve stínu a lži
Braunová žila v luxusním, ale hermeticky uzavřeném světě. Většinu času trávila v Hitlerově horském sídle Berghof v Bavorských Alpách. Nudila se. Převlékala se i sedmkrát denně, sledovala filmy a natáčela domácí videa, na kterých se nacistické špičky smějí a popíjejí kávu. Válka pro ni byla jen vzdálenou kulisou, která občas narušila její plány na dovolenou.
Hitler ji záměrně izoloval. Před návštěvami ji často posílal do vedlejší místnosti. Nesměla se účastnit oficiálních recepcí. Přesto mu zůstávala věrná. Historici se dodnes přou o to, co ji k němu poutalo. Peníze a pohodlí jistě hrály roli, ale její deníky odhalují hlubokou emoční závislost. Byla ochotná snést jakékoli ponížení, jen aby mohla být v jeho blízkosti.
Bizarní intimita a zdravotní záznamy
O jejich intimním životě kolovaly a stále kolují legendy. Nacistická propaganda Hitlera vykreslovala jako nadčlověka bez nízkých pudů, realita však byla zřejmě úplně jiná a pro diktátora ponižující. Historici Jonathan Mayo a Emma Craigie ve své knize přišli s tvrzením, že vůdce třetí říše trpěl vzácnou vrozenou vadou.
Údajně měl hypospadii, což ovlivňovalo jeho schopnost intimního styku. „Hitler měl zřejmě hypospadii, což je vrozená vada, při které je močová trubice vyústěna na spodní straně přirození,“ uvedli autoři pro britský deník The Telegraph s odkazem na nalezené lékařské záznamy.
Tato indispozice by vysvětlovala Hitlerovu odtažitost i podivnou dynamiku vztahu. Jeho osobní lékař Theodor Morell mu musel pravidelně aplikovat injekce s výtažky z býčích varlat a testosteronem, aby povzbudil jeho libido. Braunová se o těchto problémech nikdy veřejně nezmínila. Její loajalita byla absolutní, ať už se za dveřmi ložnice dělo cokoliv, nebo spíše nedělo nic.
Svatba jako rozsudek smrti
Konec války se blížil a sovětská vojska stála před branami Berlína. Hitler se rozhodl zůstat ve svém bunkru pod říšským kancléřstvím. Braunová odmítla odjet do bezpečí. Přijela za ním, aby s ním zemřela. Toto finální gesto oddanosti Hitlera dojmulo natolik, že jí splnil její celoživotní přání.
Krátce po půlnoci 29. dubna 1945 se konal skromný obřad. Nevěsta měla na sobě černé hedvábné šaty. V úmrtním listu se podepsala jako Eva Hitlerová, rozená Braunová. Byla to její chvíle triumfu, i když venku duněla dělostřelecká palba.
Manželství trvalo necelých čtyřicet hodin. Odpoledne 30. dubna spolkla Braunová kapsli s kyanidem. Hitler se zastřelil. Jejich těla vynesli na zahradu kancléřství, polili benzínem a zapálili.
