Michael Rockefeller po studiích na Harvardu odmítl prestižní kariéru ve finančním světě a vydal se hledat autenticitu do odlehlých koutů světa. Poháněn hlubokou vášní pro sbírání domorodého umění vyměnil luxusní newyorské rezidence za primitivní podmínky v komunitě lovců lebek na Nové Guineji. Tato riskantní výprava za vědeckým poznáním vyústila v listopadu 1961 v jeho záhadné zmizení, které i po pětašedesáti letech zůstává fascinující hádankou plnou pochybností.
Posedlost primitivním uměním
Syn tehdejšího amerického viceprezidenta Nelsona Rockefellera úspěšně absolvoval prestižní Harvardovu univerzitu. Odmítl kariéru ve světě vysokých financí a naplno propadl vášni pro cestování. Na jaře 1961 odcestoval zkoumat kulturu domorodců a sbírat vzácné artefakty pro otcovo newyorské Muzeum primitivního umění.
Na podzim téhož roku badatel pronikl přímo mezi příslušníky kmene Asmatů. Izolovaná komunita měla do té doby s civilizací naprosto minimální kontakt. Rockefeller s nimi žil a vyměňoval ocelové sekery za unikátní vyřezávané předměty. „Byl ze své práce nadšený, s místními se cítil velmi dobře a často vysedával na polích, kde si povídal s dětmi,“ uvedla jeho sestra Mary Rockefeller pro magazín PEOPLE.
Osudná plavba na řece Betsj
Kritický zvrat nastal 18. listopadu při plavbě po řece Betsj. Dřevěný katamarán narazil na silné proudy, převrátil se a celá posádka skončila v kalné vodě. Dva místní průvodci okamžitě plavali ke břehu pro záchranu. Rockefeller a nizozemský antropolog René Wassing zůstali u trosek plavidla a snažili se udržet na hladině.
Následující ráno americký dědic situaci přehodnotil a zariskoval. Přivázal si k pasu dva prázdné kanystry a zahájil desetikilometrovou plavbu k nejbližší pevnině. Neplavec Wassing naopak zůstal na místě a odevzdaně čekal na záchranu. Naposledy spatřil svého kolegu mizet ve vysokých vlnách.
„Myslím, že to zvládnu,“ pronesl údajně Rockefeller před svým odchodem, jak potvrdil zachráněný Wassing pro The New York Times. Nizozemská válečná loď objevila osamoceného Wassinga o den později. Po Američanovi se však slehla zem a prominentní rodina bleskově zahájila masivní pátrací akci.
Pobřeží systematicky pročesávaly lodě i letadla. Úřady nasadily veškeré dostupné prostředky, avšak zcela bezvýsledně. Americký soud následně prohlásil muže za mrtvého s odůvodněním, že zřejmě utonul v důsledku extrémního fyzického vyčerpání.
Odplata kmene Asmatů
Oficiální verze o utonutí narazila na tvrdý odpor nezávislých badatelů. Spisovatel Carl Hoffman strávil roky zkoumáním dobových reálií a přišel s naprosto odlišným vysvětlením. Rockefeller se podle něj bezpečně dostal na břeh, tam ho ovšem čekala smrt. Domorodci ho dle něj na místě zabili a pozřeli v rámci tradičního rituálního lovu lebek.
Tento akt měl mít hluboký kulturní podtext. Několik let před Rockefellerovým příjezdem totiž zastřelil nizozemský úředník Max Lapré pět obyvatel vesnice Otsjanep. Asmatská kosmologie podle Hoffmana striktně vyžadovala vyrovnání krevního dluhu pro zahnání zlých duchů. Smrt nevinného cestovatele tak dle badatele představovala nastolení ztracené vesmírné rovnováhy.
„Nezabili ho proto, že by byli vražedně naladěni, nebo kvůli hladu. Zabili ho z komplexních historických a kulturních důvodů,“ popsal Hoffman pro server LADbible. Katolický kněz Hubertus von Peij získal od domorodců osobní přiznání, nizozemské úřady ovšem tyto výbušné informace dle něj záměrně potlačily a označily za nepodložené fámy.
Wahdaddin Trotpostinsky
Záhada vytrvale přitahuje pozornost konspirátorů na sociálních sítích. Uživatel sítě X vystupující pod přezdívkou Wahdaddin Trotpostinsky zveřejnil příspěvek s textem „michael rockefeller trutherism“, ve kterém ukazuje zrnitou fotografii z roku 1969. Záběr zachycuje skupinu Asmatů na kánoích a přímo mezi nimi postavu bílého vousatého muže, což vyvolalo divoké spekulace o asimilaci dědice. Autorem snímku je fotograf Malcolm Kirk, ten ovšem podobné teorie jednoznačně vyvrátil s vysvětlením, že ve svých dobových denících našel záznamy o setkání s místním albínem.
Nekonečné pátrání
Absence přímých důkazů udržuje celý případ v rovině dohadů. Sourozenci Michaela Rockefellera čelili trvalé ztrátě i tíživé nejistotě. Jeho sestra nakonec akceptovala oficiální ukončení pátrání a plně si uvědomila extrémní náročnost přežití v neprostupné pobřežní džungli. Vlivná rodina se tak s krutým faktem chybějící pravdy musela nakonec smířit.
