Ačkoliv právě začal podzim, první výhledy na letošní zimu slibují spíš teplejší průběh a vypadá to, že na bílé Vánoce můžeme opět zapomenout. Meteorologové mluví o možnosti chladnějšího ledna a připomínají, že vliv může mít i polární vír nebo jev La Niña.
Zima začne mírně, šance na sníh hlavně na horách
Na přesné předpovědi je ještě brzy, přesto mají meteorologové už první indicie, že letošní zima bude z těch teplejších. „To ale neznamená, že některé týdny nebudou ve znamení studeného severního proudění a pravého zimního počasí, které přinese sněhovou pokrývku i do nížin,“ řekla pro Deník meteoroložka Dagmar Honsová.
První sníh by se měl na horách objevit už v listopadu. Ale ani prosinec podle modelů nepřinese zázraky, spíš jen občasné přeháňky a sníh hlavně od středních poloh. Evropský program Copernicus dle TN.cz dokonce avizuje, že „první předpovědi pro nadcházející evropskou zimu naznačují zesílení zonální atmosférické cirkulace spojené s nadprůměrnými sezónními teplotami.“
Na Vánoce tedy pravděpodobně čekejme spíš holomrazy nebo dokonce déšť, zvlášť v nížinách. ČHMÚ připomíná, že dlouhodobě je šance na bílé Vánoce v nížinách pod pouhých 20 procent, na horách ale přesahuje 80 procent.
Polární vír a La Niña mohou všechno změnit
Velkým otazníkem je polární vír. Pokud zůstane silný, udrží studený vzduch u pólu a Evropa zažije mírnou zimu. Slabý vír naopak může chlad pustit na jih. „Slabší polární vír je obvykle mnohem náchylnější k úplnému kolapsu. To může být hlavní událost zimního období, která přináší nebo prodlužuje chladné dny a sněžení na několik týdnů,“ píše portál Severe Weather Europe.
Do hry navíc vstupuje oceánský jev La Niña. Podle České meteorologické společnosti se projevuje poklesem teploty povrchu moře podél rovníku až o více než tři stupně. Historicky má zima spojená s La Niñou až 75procentní šanci na kolaps polárního víru a tím pádem na pořádné mrazy i ve střední Evropě.
Zajímavé je, že v Evropě se při těchto jevech obvykle projeví spíš oteplení, zatímco USA čekají tužší zimy. Letos ale meteorologové nevylučují, že by studený vzduch mohl alespoň na čas zasáhnout i Česko.
Vánoce bývají čím dál teplejší
Ještě před pár desítkami let byla sněhová nadílka o svátcích skoro samozřejmostí. Jenže doba se změnila. Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota na Štědrý den v Česku pod nulu, jak dle ČT24 připomíná ČHMÚ. Podle vedoucího meteorologa Pavla Lipiny se od roku 1991 oteplil Štědrý den v průměru o 10 stupňů.
Historie ale ukazuje, že překvapení a vánoční zázraky nejsou nemožné. Nejchladnější Vánoce roku 1961 přinesly mrazy kolem minus 13 stupňů a rekord minus 32,4 °C na Zlínsku. Poslední opravdové „ladovské“ Vánoce prožila republika v roce 1996, kdy průměrná teplota spadla na minus 12 °C.
Naopak rok 1983 zůstává rekordně teplým, tehdy se na Boží hod vyšplhala teplota až na 17,5 °C. Loňské Vánoce také patřily k nejteplejším v historii, zejména podle měření v pražském Klementinu.
Z toho plyne jediné, bílé Vánoce v Česku jsou čím dál víc otázkou štěstí a nadmořské výšky. Pokud ale letos dojde k oslabení polárního víru, může nás leden 2026 překvapit pořádným mrazem.
.jpg){kind=link}