Stratosférické oteplení nad severním pólem budí v odborných kruzích emoce, protože obvykle věští vpád arktického mrazu do Evropy. Tuzemská realita pro nadcházející dny je však jiná a bez dramatických zvratů. Meteorologové tak mění původní předpovědi a dle nových modelů Českou republiku čeká týden pod šedivou pokličkou nízké oblačnosti, ze které jen občas vypadne déšť nebo mokrá vločka. Zima se v nížinách mění v blátivou rutinu, přestože vysoko nad námi se odehrává souboj titánů.
Šedivá realita všedních dnů
Pondělní ráno nepřinese žádné překvapení řidičům ani chodcům, kteří doufali v projasnění. Nad územím se bude udržovat inverzní charakter počasí, což v praxi znamená zataženou oblohu a mlhy, které mohou být i mrznoucí. Teploty se budou pohybovat v nevýrazném intervalu mezi jedním a pěti stupni Celsia.
„Ráno se očekává ojediněle, na severovýchodě místy náledí,“ varuje meteorolog Filip Smola v předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Pozor by si měli dát řidiči zejména na cestách nižších tříd, kde může vlhkost na vozovce namrzat. Situace se nebude příliš lišit ani v úterý, kdy se srážky objeví jen ojediněle, a to především ve východní polovině republiky.
Voda místo sněhu
Zlom v monotónním počasí nastane v polovině týdne, kdy od západu postoupí frontální systém. Středa přinese na většinu území déšť, který postupně spláchne zbytky sněhu i ve středních polohách. Sněhové vločky se udrží pouze v polohách nad 600 metrů, ale ani tam nepůjde o žádnou kalamitu. Šumava a Krušné hory mohou počítat s úhrny do 15 milimetrů, což potěší spíše vodohospodáře než lyžaře.
Teplotní křivka zamíří ve čtvrtek směrem vzhůru. Rtuť teploměru se může vyšplhat až k deseti stupňům, což připomene spíše brzké jaro. Proudění od jihozápadu bude vlhké a relativně teplé. Lyžařská střediska v nižších polohách tak čeká další zkouška odolnosti technického sněhu. Přírodní sníh bude vlivem deště a teplot nad nulou rychle degradovat.
Globální hráč v nesnázích
Zajímavější procesy se odehrávají vysoko v atmosféře. Meteorologové sledují takzvané náhlé stratosférické oteplení, které tradičně funguje jako spouštěč tuhých zim v Evropě i Severní Americe. Polární vír, který obvykle drží studený vzduch v Arktidě, slábne a deformuje se.
„Nová předpovědní data potvrdila událost stratosférického oteplení, která se rozvine v polovině února,“ uvedl Andrej Flis pro server Severe Weather Europe.
Běžně by taková situace znamenala otevření dálnice pro mrazivý vzduch přímo do střední Evropy. Letos však do hry vstupuje další faktor, který situaci komplikuje. Jde o tropickou poruchu známou jako Madden-Julianova oscilace (MJO). Tento atmosférický jev aktuálně funguje jako štít a brání okamžitému průniku chladu do nižších zeměpisných šířek.
Efekt rozpadu polárního víru se tak může projevit se zpožděním až na přelomu února a března. Modely naznačují, že po odeznění vlivu tropické vlny by se studené proudění mohlo obnovit. Do té doby zůstane počasí ve střední Evropě v zajetí západního proudění s průměrnými teplotami.
Výhled do března
Dlouhodobý výhled českých meteorologů potvrzuje trend průměrných teplot. Až do začátku března nelze očekávat extrémní výkyvy ani jedním směrem. Noční minima se budou držet lehce pod nulou, denní maxima pak několik stupňů nad bodem mrazu. Srážkově bude období průměrné až slabě podprůměrné. Zima v nížinách tak pravděpodobně skončí spíše „na blátě“ než pod sněhovou peřinou.
