Máte už chlebíčky na stole a šampaňské v lednici? K poslednímu dni v roce prostě neodmyslitelně patří televize a v ní zlatý fond české zábavy. A králem nebyl nikdo jiný než Vladimír Menšík (†58). Jenže zatímco my jsme se u obrazovek popadali za břicha smíchy, on v zákulisí sváděl boj o holý život. Injekce, sanitka v pohotovosti a alkoholoví démoni. Pojďme se podívat na to, co kamery raději nezabíraly.
Asi mi dáte za pravdu, že Silvestry z let 1977 až 1979 jsou dodnes nepřekonané. Ta atmosféra, ty hvězdy! Vypadalo to jako jedna velká párty, kde se všichni náramně baví. Jenže realita byla, kulantně řečeno, o dost drsnější. Pro tvůrce to nebyla žádná sranda.
Režisér Jiří Adamec v jedné knize vzpomínal, že pro lidi z televize to byla noční můra: „Když vyfasovali úkol vytvořit silvestrovskou show, s radostí pomazaných a posvěcených hlav s odporem nazývanou estráda, byl pro ně poslední den v roce martýriem. Po dvanáct měsíců… prostě celý rok,“ uvedl Adamec.
Peníze až na prvním místě
Než se role ujmul božský Menšík, uvažovalo se o jiných esech. Ve hře byl Miloš Kopecký, jenže ten byl kvůli své nemoci a depresím nevyzpytatelný. Další adept, Miroslav Horníček, byl na vkus komunistů moc velký intelektuál, a Jiří Sovák to odmítl, protože nechtěl dělat šaška režimu, kterým pohrdal.
A Menšík? Ten se taky zrovna nehrnul. Nakonec ho zlomila až nabídka, která se neodmítá. Kývnul, až když byla na stole finanční částka, která výrazně překračovala tehdejší tabulky. Prostě si řekl, že když ho chtějí, ať koukají zaplatit. A nutno říct, že si ty peníze tvrdě vydřel.
Injekce a lékařka v zákulisí
Při prvním Silvestru v roce 1977 to ještě šlo. Menšík sršel energií. Ale pak to šlo s jeho zdravím rychle z kopce. Byl těžký astmatik, kouřil jednu za druhou a jeho tělo začalo stávkovat. Už v roce 1978 měl v zákulisí přichystanou židličku a lékařku s injekcemi, bez kterých by nemohl ani mluvit.
Ten pravý horor ale nastal o rok později. Třetí Silvestr Vladimír doslova proležel. Pauzy mezi výstupy trávil na lůžku na kapačkách, aby se vůbec dokázal postavit před kameru. Venku na dvoře Kavčích hor dokonce celou dobu čekala nastartovaná sanitka pro případ, že by to jeho srdce nebo plíce nevydržely. Představte si ten stres, vyskočit z lůžka, nahodit úsměv, odvyprávět vtip a pak se zase zhroutit do péče lékařů.
Proč to muselo skončit?
Po třech letech byl konec. Proč? Scenárista Gustav Oplustil to řekl jasně: „Mysleli jsme, že jsme tím našli cestu a že je všechno jasný. Velké auditorium, tam budou sedět herci, kteří se umějí bavit a zároveň budou účinkovat, a tím je to vyřešené. Poprvé to bylo skvělé, podruhé dejme tomu a potřetí nás s tím už poslali do lesa,“ přiznal. Vedení televize už prostě nechtělo riskovat a tvrdilo, že se to nedá opakovat donekonečna.
Navíc se Menšík znelíbil tehdejšímu řediteli televize Janu Zelenkovi. Menšíkova manželka Olga to později potvrdila: „Protože tam byl ředitel Jan Zelenka, dostával Vladimír méně práce nebo nedůstojné role. V posledních letech před svou smrtí v roce 1988 se živil hlavně vlastním zájezdovým pořadem,“ prozradila v dokumentu. Je to smutné, ale ke konci života, kdy byl nemocný, ho tak trochu odstavili na vedlejší kolej.
Vycpaná Kozderková a démon alkohol
Zákulisí těchto show skrývalo i úsměvné momenty, které ale diváci neviděli. Třeba když se natáčelo číslo „Mňau!“ s Helenou Růžičkovou a Stellou Zázvorkovou. Třetí do party, Laďka Kozderková, totiž výrazně zhubla, celých 15 kilo! Aby vedle svých korpulentních kolegyň nevypadala nepatřičně, museli ji kostyméři vycpat.
Vladimír Menšík byl živel, který se bohužel spaloval z obou konců. Denně vykouřil klidně 80 cigaret a alkoholu se také nevyhýbal. Kvůli pití dokonce v jednu dobu přestal rozeznávat barvy. I když se snažil a čtyři roky abstinoval, k pití se nakonec vrátil. Zemřel příliš brzy, v pouhých 58 letech, když mu praskl vřed a začal krvácet do břicha.
Nezapomenutelného baviče dnes připomněla ČT ve filmu Bohouš, který lze přehrát také v iVysílání, nebo v pořadu Silvestry Vladimíra Menšíka.
